• kos, -a m. černý zpěvavý pták z čeledi drozdovitých, Turdus merula. Na vysokém topole u silnice štěbetal kos. Něm. Pán jako zmoklý kos raději se studem odstraní. Dibl. D Expr. chytrák, chlapík, zdatný člověk. Když mu chlapec směje se dobře odpověděl, říkal: „No, už vidím, že jsi kos.“ Něm. Tys hloupý! Apolena je jiný kos než ty. Klost. Albín je v řemesle kos. Zákr. D kosové pojmenování zábavního spolku a jeho členů, původně v Chrudimi, potom i jinde. Všem ctěným spolkům, Kosům, Palečkům atd., kteří mne čestným členstvím poctili, pusu! Paleč.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 192 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 192