- koukati, koukati se ned. lid. (na koho, nač, po kom, někam) dívati se. Sousedé koukali jeden na druhého. Hál. Dříve ani koukat nemohl na děti. Theer. Mnoho lidí se koukalo důležitě do katalogu a na obrazy. Dur. Začíná [muž] po Mařičce koukat projevovat o ni zájem. Svět. Byl včera u staré nějaký inženýr a koukal se tuze po holce. Herrm. V domě strýcově vše jen na oči mu koukalo řídilo se jeho přáním. Svět. Není tu nikoho, kdo by ti koukal pořád na prsty kontroloval tě. Šrám. Co tak na mne koukáš, jako Filip na jelito? udiveně. Šim. Vaši na nás koukají skrz prsty nevraživě. Dur. Anka je jako morous a kouká jako sůva z nudlí nevlídně. Šim. D obyč. jen koukati expr. překvapeně se dívati, diviti se. [Rosenzweig] si počal syna dobírat, že bude prý koukat, jakou mu on najde nevěstu. Vach. Již počítá, co všechno důstojníkovi ukáže. To bude pan major koukat. Theer. Váš otec byl výborným obchodníkem, to já za ním musím ještě koukat! Jah. Přijde-li mi někdo a začne mi o zlatých starých časech, s chutí bych ho pošinula o padesát let nazpět, aby jich zakusil. Ten by se koukal. Svět. D imper. koukej, koukejte (se) vyjadřuje prosté upozornění. Koukejte, Katynko, to mě mrzí náramně, že musím teď zase z Prahy na stavbu. Herrm. Koukej, pojď sem, Jeníku! R. Svob. Boženka už byt má na nábřeží za třináct set. Koukejte se, než vy budete mít tolik ročně! Svob. Lid. Je [nápadník] tady. Koukejte ho! Svob. D (na koho nač) posuzovati někoho, něco, míti mínění o někom, něčem. „Snad Enefa nestůně?“ „Nestůně a stůně, jak na to člověk právě kouká.“ Svět. My, co máme chalupu a nějaké to pole, my na to jinak koukáme! Pfleg. Co je ti do toho, jak se lidé na tebe koukají? Tyl. D koukati nač, aby…, ať…‚ jak by…, s inf. míti na mysli, dbáti, snažiti se. Já koukám na každý krejcar, a on kromě toho piva a tabáku taky si nic nepřeje. Šim. Raději nekoukej při službě na plat, ale abys měla hodné pány. Něm. Vezměte si své věci a koukejte, ať jste ze dveří. Kun. Každý kouká, jak by si polepšil. Svob. Koukej vypadnout. Ros. D koukati (o věci) vyčnívati, čouhati odněkud, býti patrný, zřetelný. Dýmka kouká mu z kapsy. Svět. Z vaku mu [myslivci] koukalo hnízdo stračí. Čel. Z jednoho oka mu kouká loupež, z druhého vražda! Klicp. D koukati (z čeho) plynouti, vyplývati, jeviti se pravděpodobným. Šibenice z toho právě nekouká, ale kapitální kriminál jistě. Vrba. On se ohlédal po něčem, z čeho by koukalo zaměstnání. Štech. Upřímně vám radím, nechte té vlastenecké fantase! Z toho nic do kapsy nekouká. Jah. Co tedy ze školy a učení kouká? Svět.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 807
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 807
|