- krajan, -a m. (pl. krajané) pocházející z téhož kraje, z téže země, příslušník téhož národa. Na Čejči manžel Marie Terezie osadil svoje krajany z Francouzska. Herb. Čechu, krajane, příteli! dovolte, ať se k vám po Česku přivinu! Tyl. Bavilo by ho [Turečka] stejně drážditi Němce jako krajany. Dyk. Litoměřicko, kde sám [redaktor sborníku] jest nikoliv krajanem, nýbrž hostem. Arne N. D národní n. státní n. místní příslušník, rodák. [Lékař v Cařihradě] zeptal se mne francouzsky: „Jaký jste krajan, pane?“ které národnosti. Čech. Výminkář dal se s vojáčkem do řeči, ptal se, který je krajan z kterého kraje pochází. D Polit. ministr krajan v bývalém Rakousku ministr zastupující v kabinetě zájmy určitého národa. Teď dva ministři krajani na modré Dunaji o c. k. spravedlnosti vám dumají. F. S. Proch.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 147
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 147
|