- kufr, -u m. schránka na rozličné potřeby vyrobená ze dřeva, lepenky, kůže n. fibru, užívaná zvl. za cestovní zavazadlo. Rovnala věci do velikého kufru a připravovala se k odcestování. Šrám. Do Hradce se ten den sjížděli študenti; na vozích bylo viděti kufry, peřiny, postele. Prav. Pan rada vypravil posluhu s nevelkým, ale elegantním kufrem. Čap. Ch. Byl čas, kdy se u nich [v rodině profesorově] už pakovaly kufry z Čech chystali se vystěhovati. Herb. Všecky študie zaházel do kufru nechal jich. Máj. D Fam. název lokálu některých hostinců. Platonická milenka všech stálých hostí „kufru“. Čap. Ch. Klenutím kufru se toulají vysoké jejich [studentů] vzlyky. V. Mrš.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 181
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 181
|