- kus, -u m. část nějakého celku, díl. Celý jeho oběd býval někdy vejce a kus chleba. Zey. Poznal veliký kus Slezska a Čech. Jir. Šly spolu kus cesty mlčky. Mach. Věděl půl roku napřed, co na který kus zaseje na který díl polností. A. Mrš. Každičký obličej obráží kus oblohy. Maj. Besedy se staly v našem národě již tak oblíbenými, že jsou mu již kusem života národního. Zl. Praha. Pamatovalať [budova] valný kus historie městské. Jir. Několik dní bylo paním čekati na osudný dopis. Byl to právě kus věčnosti. Šmil. Byl by syna nejraději rozsápal na kusy. Herb. Šotek popadl střevíce a na kusy je roztrhal. Erb. Přišly nesváry — na ty se pamatuješ. Matku to drtilo kus po kousku. Hilb. D Lid. neveliké množství něčeho. Chodily [ženy] husám na kus trávy. Baar. Národ český pracně si dobyl kus svobody. Svět. Vězí v ní kus bohéma po otci. Hilb. Panímáma má kus zpanštělosti v krvi. D Expr. vyjadřuje značnou míru něčeho. „Tak už utíkáte?“ „Musím, musím, mám kus cesty!“ Rais. Vím, že bych tam [ve Vídni u příbuzných] byla dobře schována, ale je to kus země. Něm. Ten Vašek, to je kus kluka nezdárného velmi nezdárný kluk. Pitt. Ale jsi kus chlapa falešného, Žemlo! Herrm. Eh… horší je konečně ten doktor — to je kus protivy! Kronb. Jsou oba, Barča i Francek, „sakra kusy“. Mor. D (gen. kusa) v záporných výrazech zdůrazňuje popření. Ten náš táta nemá kusa rozumu ani trochu, žádný. Něm. Přes cit svůj postrádala Ludmila něco důležitého: kusa zkušenosti. Herrm. Neměl [duch románské protireformační kultury] kusa srdce pro bídu malého člověka. Pek. Arch. Vybíraly [paničky]‚ velemoudře dělajíce, jako by se jim věci nelíbily kusa nic docela nic. Win. Kusa nedbám na děvče, jež se neobrací příliš spanile. Vanč. D nějaké množství hmoty, látky nějaké souvislé, pohromadě, v celku. Při lehkém zaklepání na větev opadával sníh v celých kusech. K. Čap. Hať tepen mu odstávala na spáncích jako kus malty na odpadnutí se zdi. Čap. Ch. Cestu do Vladikavkazu vykonal jsem v dostavníku v jednom kuse souvisle, bez přerušení. Čech. Oddal se [kocour] žalu svému a spal. V jednom kuse spal. Herb. Text. jistá délka osnovy n. tkaniny skládané do jednoho balíku. Horn. druh rubaniny zrnění 60—16 mm. D samostatný, zvláštní díl nějakého celku (zvl. stroje, přístroje, nástroje). Sestrojil puškař hlavně, které jsou měkce spájeny a je na nich navlečen komorový kus. A. Břez. Tech. kus čepový, kloubový, koncový, náhradní, přípojný, redukční a j. Hist. Připínali [Janovi] přes lněnou prošívanici přední a zadní kus, šorc a pláty i nákolárek díly pancíře. Jir. D jedinec n. jednotlivost z většího počtu vyjádřeného jménem hromadným. Množství vojska musilo se vyslati, aby zajali několik kusů dobytka místo nezapraveného desátku. Havl. Několik kusů srnčích prohání se panskými lesy. Herb. Dva tři kusy těžkého nábytku. Theer. Na plotě přibývalo rozvěšených kusů prádla. Rais. Všecky pěkné kusy [v básních Puchmajerových] takřka doslova jsou přejaty z předloh polských. J. Vlč. Napodobením němčiny: Každý dostane několik kusů dukátů. Něm. D exemplář ve sbírce uměleckých předmětů, památek, přírodnin. Mimo jmenované mineraly daroval p. dr. Wraný velmi cennou sbírku hornin, 630 kusů čítající. ČČM. D divadelní hra, hudební skladba. Dobrý divadelní kus stojí aspoň rok práce. V. Mrš. To je ten pán, co zanesl do Anglie moje kusy. K. Čap. Muzika hrála nejvýbornější kusy. Třeb. Máme pořád nové kusy, protože víme, že polky stárnou. Rais. D Arch. dělo. V tom zahřměla z kusu rána. Jir. Přen. Když „Národní listy“ vedly volby, střílel jsem z kusů nejhrubšího kalibru vedl jsem bezohlednou polemiku. Mach. Spekulace s panikou a drahotou ukázala se politickou don-quichotiádou. Z hrubých kusů je dostříleno. Přít. D Arch. článek, odstavec v něčem písemném; oddíl programu, zásad a p. Kus třináctý cechovních pravidel. Win. Žádáme, aby nižádný nekaceřoval toho kusu, že přijímání krve jest boží zákon. Jir. V dějinách zápasu císařství s papežstvím bylo toto slyšení mezníkem; přinášeloť kapitulaci císařství — v nejpodstatnějších kusech sporu. Šus. D jednotlivý výkon; výrobek, čin, skutek. Dává mi [hodinář] práci a platí mi od kusu. Prav. [Kovář] žádal, aby ho přijali do cechu jako mistra, a předložil svůj mistrovský kus, velikou podkovu. Baar. Všecko to řemeslné dílo bylo mistrovským kusem nebožtíka, když se v polici za mistra zámečnického usazoval. Jir. Mlynářka udělala moudrý kus, přijímajíc Evičku do domu svého. Svět. Ctibor za svůj hrdinský kus stal se rytířem. Něm. Expr. Z papíru čapku na hlavě, jak dupe [hošík], jaké dělá kusy vyvádí, řádí. F. Kvap.
- kus adv. v jisté (menší n. větší) vzdálenosti. Kus od ní při zdi stál František. Šmil. Viděl kus před sebou nějakého muže. Jir.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1667
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1667
|