- kvalita, -y f. jakost, hodnota. Je jakýsi tajný zákon, dle něhož je literární kvalita [románu] obráceně úměrna šťastnému konci. K. Čap. Projevila pochybnosti o mravní kvalitě pražských chudých. Vach. Já je [úlohy] opravuju tak, že je nečtu a na konci napíšu posudek, který odpovídá kvalitě žáka, o něhož právě běží. Klost. Zbývá jen něco višní, dosti drahých a nikoli kvality nejlepší. Herrm. Viděti tu nejlíp, kolik v písemnictví rozhoduje umělecké jak, básnická kvalita, nad syrovou látkovou anebo myšlenkovou předmětností. Sez. Filos. charakteristické vlastnosti, jimiž se věci rozlišují (op. kvantita). Kvality smyslové a citové. Log. kvalita soudu charakter soudu, je-li kladný či záporný. Psychol. obsah počitku. V šachu rozdíl hodnot věže a lehké figury. D kvality pl. jednotlivé vlastnosti, obyčejně dobré. Mohou býti a bývají [kritikové] duchy vzácného vkusu, rozkošnými spisovateli vzácných kvalit. Šal. I naše mravní kvality možno míti v podezření. Šrám. Každý hrubý důstojník nebo poddůstojník podlamuje svým procentem branné kvality armády. Přít. Nevidí [básník] v ženě zdroje požitku, ale kvality čistě ethické. Kar. Náš sekretář musí mít i určité kvality společenské. Baar. Z okresů nám naprosto cizích dosazuje [inspektor] své milce — obyčejně veličiny velmi pochybných kvalit. Štech.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 203
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 203
|