- lovec, -vce m. kdo loví zvěř. Byl [kníže] vášnivým lovcem a střelcem. R. Svob. Ozývalyť se královské lesy nejčastěji hlučným pokřikem honcův i lovcův. Jir. Pan Doliňský byl vášnivým lovcem a myslivci bývají milovníky i znateli přírody. Staš. Lovci koralů. Ner. Lovci lebek. Bač. Pekelný duší lovec. Čech. D člověk něco shánějící, něčeho se domáhající, po něčem se pachtící. Na verandu vystoupí host s kodakem, lovec snímků. Šrám. Jen lovci karrier kořist honí v poblouzeném davu. F. S. Proch. Mnichové [doby Husovy byli] kejklíři a lovci peněz. Mach. Museli by jít do vlády ne lovci míst a obstaravači intervencí, ale reformátoři. Přít. Žert. Uhodla jste mu barvu, to je lovec — dvounohých ovec! [o záletníkovi]. Něm. Plukovník má pověst obratného lovce ženských srdcí. Klost. D Zast. oprávce jazyka, brusič n. jazykový brus. Nynější prosa česká, nevšímajíc si ani „brusičův“ ani „lovcův“, jak zapřáhla, tak táhla. Kos. Ve všenaučném Kroku počal nejmenovaný vlastenský „Lovec“ stíhati prohřešky. Pal.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 263
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 263
|