• luk, -u m. ruční střelná zbraň, z níž se vymršťují střely (šípy) povolením napjaté šňůry, o kterou je střela opřena. Strhnuv se stěny luk a chlupatý toul hodil vše přes plece. Jir. Rozhněván amračen usedl [Apollo] s lukem v ruce na břehu zeleného moře. Mach. Viděl [v duchu] už jásající sedláky, slyšel proklínající chalupníky a svědomí mu říkalo, že snad přece jen ten luk neměl napínat až k prasknutí neměl věc přepínati, neměl tak daleko zacházeti. Baar. D přední n. zadní, vyvýšený oblouk sedla. Kdysi spal náš chlapík v poli maje ruce složeny na luku sedla. Vanč. Voj. utužovací luk součástka soumarského postroje. D Arch. oblouk. Luk valů otevřen jest k jihovýchodu. Voc. Král se v slávě k tobě [Praze] béře, otevřete brány, luky, dvéře. Hanka. D Šerm. u šavle oblouk chránící prsty.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 220 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 220