• marka, -y f. (gen. pl. marek) peněžní jednotka německá, finská a polská. Tu v Německu platí jenom marky a feniky. Baar. Smlouval s ním a konečně vyplatil mu sedmnáct říšských mark. Lier. D Lid. poštovní známka. Já [filatelista] chodil po známých i neznámých rodinách a škemral, abych si směl odlepit marky s jejich starých dopisů. K. Čap. D Lid. značka, známka původu. „Láhev právě takového vína, téže marky, stála předloni na okně v bytě kteréhosi váženého pražského měšťana.“ Kam. Za málo peněz má [kořalka] tentýž účinek, jako za mnoho peněz vzácné marky vín. A. Mrš. Práce, která by mohla zajímati i za hranicemi nejen svou československou markou, ale i svými uměleckými hodnotami. Kar. D Hist. pomezní území ve franské a římskoněmecké říši určené k obraně. Východní marka.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 136 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 136