- marnost, -i f. bezvýslednost, neúspěšnost. Když viděly [obě sestry] marnost svého počínání, rozhodly se, že ji [Kristinu] uvězní na nějaký čas. Zey. Matce [dcera] odporovat nechtěla, již proto, že shledala stejnou marnosť každého pokusu uvésti ji na svoji cestu. R. Svob. D malicherná, nevýznamná věc. On [Martin] by je [peníze] třebas vydal na marnosti. Prav. Ze žádných marností se ženit nechci. Svob. Rozuměl [umírající farář pensista] jasně slovu: Marnosť nad marnosti, a radoval se, že se k tomu poznání dopracoval. Baar. Marnost světská pomíjejícnost, nicotnost. Po vážné, přísné „Praxis“ [Komenského]‚ plné roz jímání o smrti a marnosti světské, byla mu kniha srdečných písní oddechnutím. Jir. Když se rozpil, začal rozjímati o marnosti světské. Hol. D marnivost. Pro nerozum a marnost ženskou musil již mnohý hodný občan živnost prodat. Svět. Měly [táborské sestry] slíbeno, že se obec o to postará, aby všeliká hříšná marnost v krojích a nádhera byly staveny. Jir. [Pán] pražádných překážek v jejích [paní] marnostech jí klást si netroufal. Něm. D Zř. marnotratnost, rozmařilost. Druhý lístek byl pracně sestaven, jako matka moje psávala, kdykoli mě potají z marnosti kárala, vždy ale na přilepšenou přece desítku poskytovala. Tyl. „Groš vydat za knihu, to je marnost.“ Jir.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 368
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 368
|