- milost, -i f. přízeň, záliba, obliba níže postavené osoby u výše postavené, přízeň boží. Opustil zámek, byv náhle a ne v milosti propuštěn. Jir. [Kněžna:] Propouštím vás v milosti, pánové, jsouc potěšena vaším uvítáním. Jir. Milost boží na trůn krále sází. Hál. Ferdinand Druhý, v Rakousích Pán, z milosti Boží Král Český. Heyd. Theol. vše, co od Boha pochází a k dobru člověka přispívá. Milost přirozená, nadpřirozená, posvěcující (habituální), úkonná (aktuální). D Expr. přízeň, obliba, záliba vůbec. Nenalezli tedy panáčkové ze salonů milost před tvýma očima? Tyl. Úvaha, která nenalezla milosti u žádného vydavatele, že byla příliš ostrá, bezohledně pravdivá. Krás. Končí se Čapkova trilogie. Umění ani myšlenka jí neodepřely své milosti. Přít. D skutek, čin učiněný z přízně, výsada. Jenerál Jermolov, vyznamenav se na Kavkaze, tázán byl, jakou milost by si za své zásluhy chtěl vyžádat. Havl. Jiní pudmistrové držívali se svého úřadu všemi čtyřmi, neboť úřad nesl s sebou takové milosti, že pudmistr nemusil konati roboty ani pěší ani jeté, ani přípřeže nedával, ani vojáků nedostával na byt. Herb. Přítomní biskupové navršili na klášter hojné požehnání odpustkových milostí. Šus. Císař Karel IV. dal zlatníkům pražským nemalé milosti. Win. D slitování, milosrdenství. Čekal jistě [farář], že cestou milosti dostane alespoň šest stovek [pense]. Baar. Až nebude moci pracovati, bude živa z pouhé milosti. Prav. Nejím na Vidovli chléb milosti. Šmil. Je [školomet] rád, že může na světě být živ z milosti jiných lidí. Just. Pan fořt bez milosti vzácného pudlíka zastřelil jako myš. Herb. Bůh na milost vrahy bere. Heyd. Milost boží velká. Erb. Vyhladovené Athény se musily r. 404 vzdát na milost a nemilost. Dob. Podepsáním směnky se [Podílský] odevzdává synovci na milost a nemilost. Klost. D skutek, čin z milosrdenství, slitování, zvl. odpuštění trestu. Vychytil rád prokazoval milosti, ale nyní neměl hrubě z čeho. Prav. Bude ona trochu pyšná a nechce od něho [domácího] milosti. Rais. Tondr odsouzen k smrti, dostal však milost. Dyk. Bude [Sixt] přiveden až na popraviště a tam mu bude milost oznámena. Herb. Práv. zmírnění n. prominutí trestu, které se nezakládá na důvodech obsažených v zákoně. D Expr. milosti pomn. neochotně, se zdráháním konané dobrodiní n. úsluha. Už jsem se u kamen třásla, jak se začal nadejmat a dělat milosti. Rais. A já jsem mu chtěla ještě dělat milosti s upřímným slovem? Svět. Vejsk’ si Petr ode dvora ve zlosti: Pro hubičku to jsou jaké milosti. Slád. D Arch. pohlavní láska. I moje duše zahřála se milostí k Míně. Tyl. Můj milený! Omdlévám milostí! Zey. [Grimhilda] stojíc na skále pozírá v šerou neskončenost moře, s rozpuštěnými vlasy, s očima zakalenýma, šílená milostí. Frič. Svinská jest milost pohlavní. Vanč. Celý svět nám [adamitům] společným buď stolem, milosti buď ložem společným! Čech. D vlastnost někoho n. něčeho milého, půvab, líbeznost. Nejen duchem svým, ale též veškerou zevní bytostí svojí, tváří, okem, lahodou a milostí slova na všecky mysli i srdce [Hus] působil. Rais. Ó dívko krásou nad vše vyvýšená — sem obrať milost nebeských svých očí. Hál. Zdrávas, Maria, milosti plná! Modl. D Vaše Milost, Jeho Milost a pod. v oslovení n. titulech některých hodnostářů, zvl. ve starší době. A v středu panstva, kde se vzal, tu vzal se, jeho Milost král. Vrch. Věru, Jeho Milost [šlechtic] by byl velmi málo dbal odvolání se na utrmácenou družinu. Havlasa. Sama biskupská milost dávala školákům otázky. A. Mrš. Toho tuláka že mám opustiti, knížecí milosti? Třeb. Zatím byla Aninka nastoupila svou službu co společnice její milosti blahorodé paní guberniální radové. Svět. D boží milosti, milosti druh smaženého pečiva. Buchet a božích milostí napekla [Helenka]. Nov. Žloutly se tam [na stole] dnes i čerstvě na másle smažené boží milosti. Baar. Kuch. smažené milosti.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1257
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1257
|