- mluviti ned. vyjadřovati dojmy, představy a myšlenky slovy a větami, uměti se vyjadřovati řečí. [Adélka] neuměla ještě dobře mluvit. Něm. Mluvením člověk stal se nejvyšším tvorem země. Herb. Starý pán nemíval rád, když se u stolu zbytečně a prázdně mluvilo. Til. Třeba šla na ni s pěknou a mluvila, jako když másla ukrajuje, nepořídila nic. Vrba. Všichni mluvili slovy, jimž rozuměl a nerozuměl. Hál. Ty myslíš hady jen a mluvíš růže krásná, milá slova. Heyd. Mimo rodinu páně baronovu nemluvil nikdo po francouzsku. Bozd. Mluví [nevěsta] sedmi řečmi. R. Svob. Velká část obyvatelstva v těchto územích mluví jazykem německým. Bozd. Zř. podle němč. mluviti nějaký jazyk. Češtinu bídnou mluví [cizinec], divně znící. Čech. Kdo umí francouzsky, anglicky a německy, o tom se v Rusích říká, že mluví všechny jazyky. Havl. D o písemných projevech. [Kleofáš] koupil malý dům, o němž jsme nahoře mluvili. Šmil. Tu a tam v těch písemnostech [o adamitech] se mluví o brzkém konci světa. Jir. Ještě r. 1318 mluví privilegium pražských krejčí o kroji českém. Jir. D hovořiti, rozprávěti. [Lesník] zimního času mluvil o vichřicích a vánicích. Něm. Společnost byla veselá a mluvila do pěkného večera. Dyk. Nepozdravil, nemluvil, leda na čtvrt úst. Čap. Ch. Lenka mluvila na otce, volala ho jmenem. Hál. Jak stejným tonem a téměř týmiž slovy ti dva o sobě navzájem mluvili! Zey. Pravdu si mluvme, dobři spolu buďme. Pořek. [Tabulka] oznamovala hodiny, kdy lze s panem doktorem mluviti kdy ordinuje. Svob. D mluviti s kým míti známost, choditi, stýkati se s někým. Mluvila jsem s jedním doktorem, když mi bylo šestnáct let. R. Svob. I mluví s ní [Málkou] ten Pejchů — ale aby se nezmýlil, u Pejchů je potřeba peněz. Rais. Vždyť jsem ti řekla, že s ním nemluvím. Svob. Nemluviti s kým hněvati se na někoho. Po několik dní nemluvil otec se synem. Hál. D (komu, ke komu, do koho) domlouvati někomu, naléhati, působiti na někoho. Ale mluv mladé, bujné krvi, promluvíš do větru. Jir. Maminko, nemluvte již déle do mne, sice mne přivedete o rozum. Hál. Vždyť ho každý zná, ten nám mluvil pěkně do duše! Pfleg. Nemluvil toliko k jeho rozumu, nýbrž i k jeho srdci. Prav. To [děkanova řeč] mi vždycky důtklivě mluvilo do srdce. Hol. Soudce mu začal mluvit do svědomí. Mach. Scvrklá tetka u hromady zeleniny mluvila do lidí zvala ke koupi. Rais. D (do čeho) posuzovati něco, míchati se, vměšovati se do něčeho. Človíčku, vy jste nikde nebyl, nemůžete mluvit. Rais. [Rychtáři] do ničeho mluvit nesměli, jen býti pořád hezky zticha. Svět. Všickni, kteří nebyli „sousedé“ — nesměli mluvit „do obce“. Baar. D mluviti s cesty, do větru, na dluh hloupě, zbytečně, na plano. Nemluvil s cesty, naopak, nikdo by nebyl řekl, že tolik vypil. Šrám. Opravdicky to myslím, ne abych mluvil do větru! Rais. Teprv když viděl, že mluví na dluh, měl jsem od něho pokoj. Herrm. Pivo se pije a řeči se mluví každé slovo se nesmí brát na přísnou váhu. Pořek. Druhý den ve škole — darmo mluvit! to nezasluhuje výkladu, nestojí za řeč. A. Mrš. To jsme to vyvedli! Hanba mluviti. Šmil. D vyjadřovati, prozrazovati, dávati najevo, projevovati se, svědčiti o čem. Oči jeho, velké jako hvězdy zimní noci, ty mluví zřejmě již o brzkém odchodu. Zey. To, co Anna k vůli němu učinila, mluvilo dost samo. Jir. Mluvil-li z Řeřichy více stranník, mluvil z Hilaria doktrinář. Dyk. My jsme mluvili očima, a to je nejkrásnější řeč lásky. Svob. Dudáček hrál písničku za písničkou, z nichž každá mluvila k srdci starobylou notou. Krás. Něha linula z temných jeho očí, jejichž hloubka o vášni mluvila. Zey.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2123
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2123
|