- mrcha, -y f. zvířecí mrtvola, zdechlina. Mnoho žoldnéřů meškalo ještě v poli, kde se černaly mrchy padlých koní. Jir. Přece nebudem zahrabávat lidi jako mrchy kdekoli. Baar. Sedly [vrány] na koně, držíce jej za mrchu. Něm. D Pejor. hubené zvíře, zvl. kůň. Přijel jsem v hanebné káře, tažené mrchou a ne koněm. Baar. A chrta vám měl, takovou vyzáblou mrchu, ale velikého. Jir. D Expr. nadávka někomu n. něčemu zlému, prohnanému, záludnému. Znáte špatně ženy. Každá jen se třese, ale jedna je větší mrcha druhé. Maria. Had, mrcha, vyskočil a milou princeznu uštknul. Kam. Vrabec je mrcha vyběračná. Herrm. Dobrý je to, mrcha… ještě jsem to nikdy nepil… Šrám. Náš radikál Link v tom ohledu je mrcha a své proposice má již hotovy. Šlej. Dial. též jako nesklonný přívlastek. Néspíš sami se řídili [hoši při zpěvu] — Mrcha, kluci! zatrolení. A. Mrš. Takové mrcha počasí nutí spát. Hol. Nestála ta salaš na místě zrovna záviděníhodném, když udeří mrcha čas. Knap.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 357
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 357
|