• mrtvice, -e f. náhlé ochrnutí těla. Macháček rozčilil se tak, že ho ranila mrtvice. Dyk. Marii se skoro obracely oči v sloup; jako by ji byla mrtvice ranila. Hál. Pitevním nálezem shledáno, že [strýc] zemřel, raněn mrtvicí. Šim. D Hosp. mrtvice černá slezinná sněť. D Dial. kopřiva. V jejich [vrb] houští hledají baby kopřivu mrtvicu co vzácný lék. Něm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 178 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 178