- muzika, -y f. ob. a hovor. hudba. Otec můj se vyučil tkalcovině a vedle toho muzice. Rais. Tu slyší zdáli muziku, tak krásnou, tak vábnou, že se jí radostí srdce chvělo. Něm. Pan rada poslouchal, jak mu radio pěkně hraje Dvořákovy tance — to přece je muzika, říkal si spokojeně. K. Čap. Sotva pan děkan přistoupil k snoubencům, rozlehla se s kůru taková turecká muzika, že byl až strach, aby nespadla chatrná klenba na plechové nástroje. Vrba. Basa tvrdí muziku. Pořek. Ustál. sp. Satira a humor slovem i obrazem tvrdily muziku dodávaly důrazu. Mach. Peníze… peníze… ty od jakživa tvrdily muziku byly základem všeho. Kronb. D Expr. o jiných zvucích. Uslyšel lahodnou, ze všeho nejlahodnější muziku: bublání a škvíření rozpáleného másla. Hol. Je [nám] nejvolněj, nad námi, pod námi bouř když válečnou muziku hvízdá. Ner. [Děti] brečely na postelích. To bývaly koncerty, pro Krista Pána. V tom čase jsem si na flétnu ani nevzpomněl. Měl jsem muziky až po vlasy. Kun. D Ob. muzika, řidč. pomn. muziky neumělecký hudební sbor, kapela. Muzika zůstala na dvoře a hrála. Hál. Ze zámku vyšla jim [lovcům] vstříc muzika. Třeb. A když muziky dohrávaly poslední verš — Cimbura vyhodil ji [tanečnici] do výše. Baar. Panenka nechce tancovat! Muziky, hrejte! Jir. D Ob. lidová taneční zábava. V hospodě u představených měla býti muzika. Rais. Muzika začíná, do kola! do kola! Sab. Pouť bez muziky jakoby poutí ani nebyla. Svět. Večer půjdou všichni k muzice — jaká pak svatba bez tance. Křel. Svobodná děvčata byla vystrojena jako k muzice. Šmil. Žádné [děvče] nechodilo tak málo k muzikám. Šmil. D Lid. o hudebním nástroji. Kantor bera basu na ramena, povídal: „Basa je přec jen těžká muzika!“ Rais. „Na všechny muziky líbezně hrejte!“ Jir. Dědeček [flašinetář] zatím rovnal svou muziku. Hál. D Lid. směs vařeného ovoce. Čekala naň [dědečka] pochoutka: hlava z černé ryby s „muzikou“, to jest s vařeným, míchaným ovocem. Šmil. Naše „muzika“ je svařenina švestek, hrušek a jablek. Ner.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 399
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 399
|