- mysliti ned. přemýšleti, uvažovati, přemítati. Všecko se chovalo tiše: mluvilo se málo, za to se ale mnoho myslilo. Rub. Stokrát za den si šeptal: „Miluji ji! Musí mi náležet!“ Neměl tušení o tom, že nahlas myslí. Zey. Po celý den myslila o tom, co řekla Ida. R. Svob. Bylo nám tak milo po čas celý, když jsme svorně spolu v míru žili, nemyslíce o loučení žádném. Pfleg. Mysliti na koho, nač míti někoho n. něco na mysli, pamatovati, vzpomínati na někoho n. na něco. Myslil [král] pořád jen na ptáka Ohniváka a velice se rmoutil, že ho nemá. Erb. Odstrkovala sklenici nemajíc žízně a myslíc na nový hedbávný šátek. Prav. Když potom pustila kolovrat, trhala se jí niť — neboť nemyslila na práci. Herb. Mysliti koho, co míniti, míti na mysli, rozuměti. „Jede!“ zašeptala. Věděl jsem, koho myslí. Zey. Zastavila se u Šimona a zeptala se, kde je Adam. Myslila starého čeledína. Jir. Budu se modlit, aby se splnilo, co myslíš. Jir. Jaké staré řády a mravy to myslíte? zeptal se sedláka. Herb. D (co jak, o kom, o čem jak) míti nějaký názor, představu, úsudek, přesvědčení o někom n. něčem, smýšleti nějak. „Toť je přece jen k politování!“ pravil Zdeněk. „Myslíš také tak?“ ptala se Eliška nesměle. Choch. Hrdina rukou dáním se zaručil, že se ho zeptá, zdali tak myslil do opravdy, že v Čechách nikde lásky. Třeb. Ale počkej, nepůjde ti to [sebevražda hladem], jak si myslíš. Svět. Voni jako myslej’, abysme zde zůstali hodně dlouho? Paleč. Chcete-li vědět, co o ní myslím, povím Vám to, jest docela protivná. Slád. Beztoho nikdy o sobě mnoho si nemyslila a teď se zdála sama sobě vývrhelem jakýmsi býti nebyla domýšlivá, ješitná. Svět. Měl mnoho nedobrých vlastností, byl vzdorný, mnoho o sobě myslil. Zey. „Kromě vaší pramice tu není žádné jiné?“ „To si myslím“ o tom jsem přesvědčen, jistě. Vach. D míti dojem, zdání, mínění, domněnku o někom n. něčem. Myslím, že je mrtva, pes by tak nevyl zdá se mi. Ner. Chlapci se ptali jeden druhého: „Co to hrá [muzikant]?“ „Já nevím, myslím polku,“ mínil jeden. Herb. Jak tu sedíme, jediného, myslím, žida tu není snad, asi, pravděpodobně. Rais. Vy nejste myslím v dobrém humoru. Ner. Nespala, myslím, celou noc. Jir. A kdo, myslíš, dal to znamení? Herb. D (s inf., nač, na koho) míti nějaký úmysl, záměr, plán, zamýšleti něco, starati se, snažiti se, usilovati o něco n. někoho. Nemyslili [rodiče] hned mu statek odevzdati, když s ním [synem] kontrakt dělali. Prav. Nic zlého jsem nemyslil propovědit. Svob. Co myslíte s Vácslavem započíti? Ehrenb. Kam to jen myslíš, muži? Co to máš za nápady? Třeb. Snad nás Pán Bůh trestá, že jsme s vámi [dětmi] myslili tuze vysoko. Rais. Dalekoť bylo mé ctižádosti, mysliti kdy na takové postavení [býti ministrem]. Pal. Rovněž jako nyní myslil jednotlivec v starém věku především na sebe staral se o sebe. Ner. Napřed se, chlapče, něčemu naučte, než počnete mysliti na nevěstu ucházeti se. Prav. Pan Zdeněk myslí si na naši slečinku. Maj. Mysliti to s kým jak míti s někým jisté úmysly. Až uvidí, že to myslím s ní [dívkou] doopravdy, zajisté obrátí. Svět. Myslil prý to se mnou upřímně. V. Mrš. Už nezarmucuj otce, myslí to s tebou dobře. Prav. D myšlení filos. vnímání a představování věcí hmotných i nehmotných skrze smysly n. v paměti a obraznosti, souzení o představovaných věcech.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1506
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1506
|