- nadarmo adv. bez žádoucího, zamýšleného výsledku, bezvýsledně. Ve škole neseďte nadarmo. Něm. Snažil jsem se nadarmo rozptýliti děsné myšlenky o hrobu. Čech. Král se zatím sháněl po synovi, avšak nadarmo; nikde ho nenalezl. Něm. Dokazoval, že nedává své hubě nadarmo jíst ustavičně mluvil. Herb. D bez důvodu, bez oprávnění, bezdůvodně, zbytečně. Nemohu to vystát, když chce být někdo pořád duchaplný a pomáhá si starými anekdotami. Neříkali jsme mu už ve škole nadarmo Jindra Plácal. Ner. Nebyl Martin na darmo mezi drátenickou mládeží znám přítulným přízviskem: „stryko Martinko“. Preis. Byly to divné věci [se smrtí Anežčinou]‚ a nepovídá se nadarmo, že se utrápila. Just. K čemu nadarmo železného ježka do holé ruky bráti, abychom se upíchli? Tyl. Bráti jméno boží nadarmo nenáležitě, hříšně se dovolávati Boha. Přes tu chvilku brala polonahlas úžasem jméno boží nadarmo. Jir. Ulevila si několikerým vzdechnutím, vzala dvakrát nebo třikrát jméno Boží nadarmo. Klost. Boty byly malé — brát jméno boží nadarmo tu nepomohlo. Kam. Přen. Vděčnost k nim [buditelům] musíme projevovat ne planým na darmo braním jejich jména dovoláváním se jich. Mas.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 236
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 236
|