- napadnouti dok. (příč. min. trp. napaden, subst. sloves. napadení, napadnutí) padáním se nahromaditi. Rozchumelilo se, napadlo sněhu. Jir. Sníh včera napadlý byl roztál. Zey. Tam [v horách] práce letní, jakož žetí pohanky a ovsa, hluboko do jeseně — ba někdy až do napadnutí — trvají. Něm. Lidé si povídají, kde napadly kroupy. Hál. Jakoby za noci hvězdy napadly na zem. A. Mrš. Přen. Napadly písně v duši mou. Hál. Do slávy vojska vítězné napadne vždycky černých stínů. Mach. D těžce došlápnouti, sklesnouti dolů celou váhou těla. Napadnul celou tíhou svého těla na první krok. V. Mrš. Nějak nešťastně na pravou nohu napadla, tak že hned prudkou bolestí sklesla. Jir. Nohy jeho [stařečkovy] dvakrát poklesly, tělo jeho dvakrát napadlo k zemi. Mrš. D (koho, řidč. na koho) přepadnouti někoho, obořiti se, zaútočiti na někoho. Tygr napadne tygra jen v době lásky. Ner. Plukovník s hrstkou vojáků napadl nepřátelskou armádu. Mach. Rusko-japonská válka začala nočním napadením japonských torpedových lodí na ruské loďstvo v Port Arthuru. Čes. pol. Fabié odprošuje zemi a venkov za viny Zolou na nich spáchané, snaží se uhájiti napadenou dobrou pověst venkova. Vrch. Voj. napadení nepřítele podniknutí útoku. D (koho) náhle postihnouti, náhle zachvátiti někoho. Napadly mne mrákoty. Jir. Lehounká závrať mne napadla. Pfleg. Honce cestou napad hlad. Slád. (koho, co kde) zastihnouti, přistihnouti, dopadnouti. Běžel ke Korábové, ale nenapadl jí už doma. Sab. Přivázal jej učitel jednou k pilíři, z trestu, když jej napadl kreslícího květy na zeď. Zey. Sedláci ničili, co kde napadli. Jir. D (koho n. komu) na mysl přijíti, jako nápad se vyskytnouti. Napadlo mne, abych na něj zavolal. Jir. Pravidlem je, že se obviněný nepřizná; ani ho nenapadne. Čas. Budu přemýšlet, snad mi něco napadne. Stroup. Věř, že mi už nejednou napadlo, že truchlíš pro nějakou milenku. Sab. Ubohý rytíř! Ani ve snu mu nenapadne, že si rozhněval obě ochranitelky. Bozd. Také jí nenapadlo na mysl, že není oprávněna, kaziti štěstí lásky lidem. Šmil. Ustál. sp. Když ho dobrá napadne, neřekl by nikdo, že je podšit šibalem. Šmil. Bartoň škrabal se s pekelce tak hbitě a poslušně, jako jen nejvzornější chlapci dělávají, a to ještě jen když jim dobrá napadne. Hol. D Zř. (komu) státi se nápadným, upozorniti na sebe. První, co pozorovateli napadne při sonetu českém, jest jeho trochaický rozměr. Vrch. Když jsem přivezl děti na veřejnou školu do Čech ke zkoušce, napadlo ihned učitelům, jak prý krásně vyslovují a mluví. Mach. Když jsem ho poprvé spatřil, napadl mně ihned svou mohutnou postavou. Kronb.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1010
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1010
|