- naposled, naposledy adv. posledněkrát, posledně. Letos v zimě naposled ještě byla škola pod kostelem v rožní chalupě. Herb. Vypravil se na věčnost. Vydechl naposled. Jir. Ponejprv a naposled ve svém životě kochal se v pomstě. Prav. Potřetí a naposled teď zazněl zvonek s vížky kostelní. Mácha. Nahne jednu větev k sobě, by si naposledy v té lahodné vůni [růží] tvář zkoupal. Něm. Uplynulo víc než dvacet let, kdy naposled ho viděl? Pfleg. Naposled konali Chodové službu svou osudného roku 1620. Jir. D nakonec, konečně. Odešel jsem naposled po dlouhém váhání. Dyk. Myslil, že naši naposled prohrajou. Jir. Kdo se směje naposled, směje se nejlépe. Hol. Tak to šlo od soudu k soudu a naposledy až k tomu nejvyššímu. Jir. D vzadu, na konci. Naposled, hodný kus za svatebčany, vedly dvě stařeny dceru ženichovu. R. Svob. D vyjadřuje překvapení, údiv; možná, snad, dokonce. Pysky mu modrají. Naposled mu ten bezbožník namíchal. Šmil. Vypadá tak pomateně, ten zdrcený židáček! Což jestli se snad naposled zbláznil? Vach. Snad, pro pánička, není s hospodyní zle! Aby naposledy umírala! Rais.
- naposledy adv. v. naposled.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 227
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 227
|