- naproti adv. přímo, rovně před někým n. něčím, na protější straně, na protější stranu. Naproti plane světlem dům. Mach. Pohled můj se vždycky stočí naproti k ní na balkon. Mach. Vdova sedla pomocníkovi naproti za stůl. Kos. Stanuli sobě naproti tváří v tvář. A. Mrš. Uhlíř od naproti vystoupil na práh. V. Mrš. D vstříc, v ústrety. Vzal hůl a čepici a šel dceři naproti. Třeb. Šli mu kus cesty naproti. Šmil. Paní Lenka byla muži naproti již u odpoledního vlaku. Vach. [Příchozí] vstoupil na první stupeň, již matka naproti se světlem spěchá. Jir. Pan revident Zdarský jiných styků v městě si nehleděl, ačkoli se všech stran přicházeno mu naproti, zejména ovšem tam, kde v domácnosti nalézaly se dcery na vdaní hleděli si ho, nadbíhali mu. Her. D na odpor. Učinili mi [rodiče] mnoho k vůli a zde [v sňatku] stavěli se mi tak příkře naproti. Svob. Vidíš, děvče, tak jsi mělo mluviti a ne mně naproti mluviti. Šmil. Ty musíš mít vždycky něco naproti, vždycky nějaké jedovaté slovo. Šmil. Žili a jednali si [otec se synem] naproti jako největší nepřátelé. Prav. D Zast. naopak, obráceně. Člověk má sám skoro ze všech živočichů nepohnutelné uši, naproti pak osel mezi všemi hovady ušima může nejvíc hejbati. Ner. Fakt, že se sousedními Germány byli [Slované] v poměru nepřátelském, není důkazem nevzájemnosti, naproti, ostatně byli Slované s Němci také ve stycích přátelských. Mas. Všechno to obrátí [souvěký soud] naproti a k potupě neuznaného spisovatele. Havl.
- naproti předl. s dat. označuje toho n. to, před kým n. čím někdo n. něco přímo je, ke komu n. čemu se někdo n. něco zpředu přímo pohybuje. Seděli jsme v dostavníku; naproti mně hezká brunetka. Tyl. U trafiky naproti divadlu tísnil se nedočkavý hlouček. Dyk. Přijíždí sedlák naproti němu s plným vozem sena. Dibl. Tvrz šedivá se zdá nás [plující na lodi] vítat, naproti nám spěti. Mach. S velikou radostí ramena rozpne naproti zámku. Klicp. D označuje toho n. to, ke komu n. čemu někdo n. něco je v nepřátelském poměru. Slíbil přednésti [mé nabídky]‚ zda chtěli by se [křesťané v Římě] s námi [židy] spolčiti naproti Římu. Vrch. Až podnes stojí obě národnosti, polská i ruská, na proti sobě. Havl. Naproti němu [králi] pánové čeští mocně se pozdvihli. Tomek. Vymluvil si, že nemá povinnosti k ženě, a tím se postavil naproti ní. R. Svob. Pakli se neštítíte vy naproti veřejnosti jednat z ohledů osobních, nebudu se štítit ani já jednat proti osobnosti z ohledů veřejných. Hál. D označuje osobu n. věc kladenou v protiklad s osobou n. věcí jinou; ve srovnání s něčím. Kmotře, vy jste naproti mně vyžle! Hál. Kněžna včera nevypadala valně. To byl rozdíl naproti lonsku! Hol. Jste naproti mně tuze mladá. Tyl. Jak to vše milé [v chaloupce] naproti té červotočině. Hál. Události [ve snu] vyvíjejí se naproti skutečným dějům pochodem zvratným. Čap. Ch. D vyjadřuje okolnost, s níž v neshodě je to, co se vypovídá slovesem řídícím. Dělá ze sebe dobrovolně — a často i naproti přesvědčení — jakéhosi šaška. Vrba. Byla naproti ženskému obyčeji mlčelivá. Vrba. Letí [nová kometa] od východu v západ, naproti řádu komet. Krás. V pátém jednání [hry] vládne téměř až po konec trapná nejistota. Konec má naproti tomu rychlý spád. Svob. Naproti očekávání všech přiznal svoji porážku. Vrba. Obroční přiřknul palmu hořčici francouzské; farář naproti tomu liboval si hořčici Kremžskou. Šmil. Dobrunka byla děvče pracovité. Zloboha naproti tomu byla zlá. Něm. D vyjadřuje vůbec jen zřetel, vztah k někomu n. něčemu, vzhledem k, vůči. Jsem naproti doktoru Tomanovi u zvláštním poměru. Šmil. Hrdost a pánovité počínání [pana Půty] naproti stavům nižším. Pal. Mám-li viny na sobě naproti tobě, jest to vina, že jsem kdy vkročil přes práh tvůj. Pfleg. Slečna se ani nezačervenala, naproti přítelkyni toho také není třeba. Ner. Naproti říši Německé nabyly Čechy pod ním [Břetislavem] opět větší samostatnosti. Pal. Naproti poddaným neuznávala [šlechta] práva žádného. Ehrenb. [Císař Josef] snažil se sesíliti svou moc vládní naproti národům svým. Šmil.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 653
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 653
|