- naslouchati ned. (komu, čemu, zast. koho, co) vnímati sluchem, poslouchati někoho, něco. Maruška naslouchala mu [milenci] z celé duše. Jir. Teď už neviděla [Noëma] Petra, jemuž vzrušeně naslouchala u sester Dorotek. Jir. Toť neslušné naslouchati tajeně lidem, kteří soukromě svěřují si záležitosti. Herrm. Napiatě naslouchal každému jejímu slovu. Šmil. Nemůže naslouchat hovoru jejich nepozorován. Herrm. Naslouchala písni potoka. Dyk. Povstala hádka, které Postojna nejprve mlčky naslouchal. Preis. Helenka naslouchala měkké té lahodě tanečních zvuků. V. Mrš. Naslouchám Vaší hře. R. Svob. Hammer celý hovor naslouchal opovrženlivě. Dyk. Viděl jsem jej v duchu, s jakým zalíbením naslouchá ty čarokrásné verše. Kos. [Neruda] spoutal se, dal se do služeb dne a chvíle, naslouchal jejich potřebám s touže úctou a vroucností, jakoby to byly věky dbal jich, vyhovoval jim. Šal.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 389
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 389
|