- nazdar citosl. důvěrný přátelský, vlastenecký, spolkový, vojenský pozdrav při setkání n. rozchodu. „I nazdar, nazdar, pane Vejvaro,“ podával mu ruku Kondelík. Herrm. „Na zdar, příteli!“ zvolal a podával mu [hostu] ruku. Svob. Volit, řečnit, zpívat, volat „na zdar“ a „sláva“, pořádat tábor — to byl jeho ideál. Baar. „N-tá roto, nazdar!“ „Zdar!“ Voj. sl. kn.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 64
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 64
|