- netvor, -a m. (arch. netvora, -y f.) ošklivý, ohyzdný tvor, obluda, nestvůra. Bil se mužsky, rány jeho meče se na netvora [divou saň] jen sypaly. Jir. Podobal jsem se rytíři hledajícímu zakletou princeznu v zakletém, netvory střeženém zámku. Podl. V jeho [středověkého člověka] duši bylo tomu bezmála tak jako na jeho katedrálách: andělé a světci vedle netvorů a pekelníků. Šal. Indigový most, střežený porculánovým netvorem šesti hlav, vedl ke dveřím. Zey. Měsíc v obzoru vylézá z mračen netvorů. B. Jel. Fokas byl centuriem vojenským, netvor zakrnělé postavy. Mach. Ty — takové strašidlo, taková ohyzda, netvor — ty se opovažuješ o mne se ucházeti, mne si namlouvati. Kapp. [Mrak] vznášel se jako temný netvor. Rais. Vaše [pekelné] plameny a krvavá jezera, v nichž děsné netvory se hemží, zdají se mi rozkoší. Zey. Jeník nemohl pochopiti, kterak se jeho růžová sestra mohla v takovou netvoru přeměniti. Něm. Přen. Dvouhlavý netvor schismatu vystupuje hrozivěji a hrozivěji. Třeb. Černý netvor — bída — stála těsně před ním. Baar. D člověk zlý, nemravný, ukrutný. Jen hleď to malé neviňátko, netvore, matku mu vzíť bys chtěl? Krás. Jsou mezi nimi [opatrovníky] neurvalí surovci, brutální netvorové, kteří jednají s bezvědomým šílencem jako bezohlední žalářníci se vzdorovitým vězněm. Kronb. [Kníže k bratrovrahu:] Zde v poli nezbývá nám času, abychom s netvorem, jako jsi ty, činili dlouhé obřady. Hol. Pryč, hnusný netvore! Zey. D nadávka. [Dělník, nakládaje dubový kmen:] „Že pak tě, netvore! sojka nepolkla, dokavad jsi ještě žaludem byl!“ Obr. živ. Což se nemůžeš vyhnout, netvoro? Erb.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 167
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 167
|