• nijak (poněk. zast. také nijakž) adv. nikterak, žádným způsobem. Bylo jí úzko v té samotě, nijak utěšené. Jir. Nemohl si nijak vyložiti, proč již nedorazil na dvorec Lipovnický. Pfleg. Viděl, jak se velikánský kapr v blátě hází a z něho si nijak do vody pomoci nemůže. Něm. Materielní jeho poměry nechtěly se nijak lepšit. Ner. Včera jsi, pane, prořekl slova, jež mi nejdou nijakž na rozum. Třeb. [U Janebů] nechovají se již nijak cize ke mně, a pozoruji také, že jim již nijakž nevadím a nepřekážím. Šim. D nedobře, nepěkně. „Jak jste se měla?“ „E nijak. Nikdo na mě nepromluvil.“ Svob. [František] hýká, kašle, škytá a nijak mu není. Uh.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 139 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 139