- nutiti ned. (koho k čemu, do čeho, kam a pod.) důtklivě, naléhavě, důrazně pobízeti, vybízeti, vésti. „Nechte mě, nenuťte mě,“ bránila se kamarádkám, nutícím ji k tanci. V. Mrš. Pouhá nouze, strach před škodou nutí jej [člověka] k chytrosti. Durd. Nedopustil, aby jeho dcera ke svatbě byla nucena. J. J. Kol. Škoda je Ješka; nerozuma otec, že ho k té ochechuli nutí. Jan. To už byl tak její [hostinské] „zvyk“, nutit do pití a do hry. V. Mrš. [Hospodáři] cpou do dýmek a nutí hosty do piva. Just. Později si školu sám zamiloval, a již nebylo třeba, aby ho do ní nutili. Prav. První [maminčin milenec] zmizl a do druhýho bába maminku nutila. Čap. Ch. [Caterina] nutila jej zpět na divan, konejšila jej slovy a polibky. Zey. Matku jsem neměl, a poručník na řemeslo nutil. Jir. „Sedláčkové“ aby o zadržené ouroky nebyli nuceni. Pal. Kdo u Štěpánů jen jednou pojedl, nutil ženu, aby se pozeptala, jak Helena to ono strojí. Prav. Vrchnost musila lidi nutit, aby se na opuštěných živnostech usazovali. Jir. I nepřítele nutil klekat k nohoum svým. Jan. Nucen byl, na několik okamžení se posadit na kamennou lavičku musil. Květy. Jsem nucena s tebou mluviti, jak dívka mluviti snad nemá. Zey. Nespokojenost v zemi tak velice se byla rozmohla, že císař nucena se viděl vyjednávati s ní. Pal. Doktor neodpověděl, Bohutínský byl nucen pokračovati. Arb. D (co komu) naléhavě nabízeti. Posadili jej za stůl a nutili mu plný talíř polévky. Wolk. [Pensista] doma kaktusy pěstuje a jeden exemplář mi nutí v úsměvu. Sova. D (co odkud, kam) s překonáváním obtíží, překážek, odporu, nesnází vykonávati, prováděti, dosahovati, někam n. odněkud dostávati a pod. Nutil kolem rtů rozpustilý úsměv. Svob. Voral kývaje nutil smích. Rais. Přemáhal zlost a nutil do sebe zbytek kávy. Herrm. Ret v úsměv nutí [Hus]. Špind. „To nevím — nevím!“ nutil starý ze sebe a chtěl vstáti. Tyl. „Ano, to je plátno,“ nutila domácí paní ze sebe v rozpacích. Ner. Zaťukal — zaprosil, po případě i zahromoval si náš kancelista na Fáfka i na ostatní podobné šosáčky a nutil z nich, čeho právě potřeboval: podpisy, staré obleky, cupaninu, peníze — jako čaroděj! Štech. Stál tu [před otcem]‚ jako stává obviněnec před soudem, když nutí z něho výpověď přisvědčující. Třeb. D nutiti se (do čeho, k čemu, kam a pod.) s námahou, s přemáháním obtíží o něco usilovati, snažiti se. „Dívku beze věna? — Toho za našich dob nebývá,“ nutila se hraběnka k žertu. Bozd. Já myslím, že se Olšovský k tomu velice nutil, a to mne urazilo. Pfleg. Musila se k němu ještě teď tak nutit. Svět. Králenec se nutil do úsměvu. Hol. Neměla zájmu na politice, nutila se do toho. R. Svob. V duchu se zalekl, ale nutil se, aby jeho hlas zněl přísně. Jir. Antikvář, maje knihu s tolika stran již zamluvenou, nutil se, aby ji koupil. Stroup. Děvče se nutilo, a ač její kuchyňské vědomosti nebyly příliš rozšířeny, přece dovedla všecko ku spokojenosti starého Procházky. Pfleg. „Na vyčištění svého domu budeme muset asi rukou statečně přiložiti“. „Budeme se nutiti dost a dost“. Ehrenb.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 580
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 580
|