- obchod, -u m. (s čím, čím, v čem) směna hospodářských hodnot, zprostředkování za zisk mezi těžbou, výrobou a spotřebou; koupě a prodej zboží. Teď už obchodu co bohatí domácí páni zanechali. Ner. Obchody už po několik let váznou. Arb. Odešel za obchodem. Jir. Obchod s ní byl prabídný. Všecko chtěla vidět tištěné. R. Svob. Obchod s dobytkem. Rais. Mně zhnusil se již obchod nevěstami. Lier. Duběnkami silný se vede z Uher obchod. Něm. Sahal i do živností městských, veda prý obchod ve víně i v jiném zboží. Pal. Židé vedou obchod v rozličných věcech. Něm. Obchod v penězích byl již tenkrát [ve středověku] v jich [Židů] rukou. Ner. Přiživoval se [otec Fr. Palackého] také obchodem v másle do Vídně. Kal. Obch. obchod směnný, peněžní; komisionářský, usedlý; vnitřní (domácí, nitrozemský), vnější (zahraniční, mezinárodní); podomní, splátkový a j. Práv. právní jednání, kterými se zásadně prostředkuje výdělková směna statků a která zákony v jistých případech přesně vymezují. D Pejor. o prospěchářském, hamižném počínání. Pozorujemeť přerozmanité obchody, které se za našich dnů provozují s těmito ideami. Havl. Zaprodali se [mladočeši] za hubený žold jazykových nařízení a nechtí doznati, že obchod ten byl prabídně špatný. Naše d. D obchodní podnik, závod. Mordechai Maizl převzal matčin obchod železem. Jir. Měl rozsáhlý obchod v dříví. Vlč. Hrabec zřídil si obchod se smíšeným zbožím. Herb. Můj Bože, kdyby neměl víc, než má v obchodě, už by byl boháč! R. Svob. D místnost, kde se obchoduje. Zašel do obchodu s lahůdkami. Vach. Dokud za ní [číšnicí] Antonín chodil „do obchodu“, ani slovem se nezmínila. Čap. Ch. D (s kým, mezi kým) zast. obcování, společenský styk. [Otec] přísně Vilímovi další obchod s jeho přátely zapověděl. Rub. Děti k ní [Cecilii] arciť také nepustí, nesmí se s nimi scházeti, je přetrhnut obchod mezi nimi. Prav.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 643
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 643
|