• obdivovati ned. (co) uznale (nadšeně) projevovati podiv, zalíbení nad něčím, zahrnovati obdivem. Udatnost jejich [Čechů] všudy obdivovali. Tomek. Obdivuju-li západ slunce, mluví otec cosi o válení se z rána. Ner. Obdivujou [děti] tmavý kožíšek [babiččin]. Něm. Obdivovali [zemané] běloušův lesklý kantár. Jir. Účetní obdivoval bohatství zásob [v mlýně]. Rais. [Rodiče] vše na ní [dceři] obdivovali. Štech. Přítel básník pozoroval, že obdivuji tuto novou jeho vymoženost. Herrm. Má uvadnout krása má nikým neobdivována? R. Svob. My, ženy, jsme se narodily, abychom obdivovaly krásné věci. Vach. D obdivovati se (čemu) diviti se, podivovati se něčemu, zahrnovati něco obdivem. Musel se rozumu a převaze jeho obdivovat. Prav. Nikdo se neobdivoval její nožce. V. Mrš. Anna se mu obdivovala, jak je trpělivý. Jir. Pantáta spíše se zhrozil [Prahy]‚ než aby se byl obdivoval. Rais.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 242 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 242