- obraceti ned. (3. pl. -ejí) otáčeti na druhou stranu, sem tam převraceti. Děti, poznavše historii tolaru, teprv si ho ze všech stran obracely. Něm. Darmo vejce samo obraceli pracně semo tamo: čistá, bez poskvrnky skořepina holá. Čech. Kosou [lid] mává, zemi obrací, v řepništích se rýpe. A. Mrš. [Pustil se do lání] obraceje tobolku rub na rub, opět a opět marně. Svět. Hoši řady husté trávy za patami sekáčů hned rozhazovali, obraceli. Baar. Musím na pole, podívat se, máme-li obracet, co včera nedovázali. Jir. Duchník škorně obracel i vyklepával, nezůstalo-li tam přece něco z králových pokladův. Jir. Myslíš, že budu pečeni jenom obracet v troubě a tobě že ji dám sníst? Štech. S báječnou rychlostí obracel palec jeho [lichvářův] ty kolkované prouhy papíru. Čech. Zahlédla ho, jak obracejíc list pozvedla očí. Jir. Po dobu studia bylo vedle obracení listů nebo skřípání per slyšeti leda tu a tam klapnutí. Čech. Když obrací pianista, obrací se v auditoriu list současně. Čap. Ch. Chvilku obracel v bibli, hledal, až našel místo listoval. Jir. Když jsi bouřky sobě jist, na rychlo jmeš se obraceti list začínáš o něčem jiném. Stank. Rozmýšlel jsem se, obracel jsem každé z nich [slov] rub na rub důkladně rozbíral. Svět. Vy to [učení o rovnosti] obracíte zrovna na ruby dokazujete pravý opak. Frost. Ač byla teprve něco přes pět roků, obracela celý dům na ruby uváděla v neklid, nepořádek. Kam. Děvčata těšila se na něj [bratrance] upřímně; přece však byla, jak by je vyměnil, a obracela všecko na ruby dělala vše obráceně. Podl. Proto musili obraceti každý krejcar několikráte, než jej vydali šetřiti, přesně uvažovati o vydání. Štech. Hlava bolela, jakoby v ní nožem obracel. A. Mrš. Ucítila pohled ten jako ledovou dýku, kterou jí v samém srdci obrací. Svět. Ďábel sám těm kacířům jazyk tak slaďounce obrací, by mu hodně duší nalapali působí, že dojímavě mluví. Svět. To nebyla již Venuše, jež srdce všem obrací působí v něm zmatek. Vrch. D (koho) posílati koho nazpátek, na opačnou stranu, vraceti. Nestačil ji [husu] obraceti, a když navrátivši se k druhým s nimi švitořila, zahrozil jí: „Nepovídej již o tom jeteli!“ Prav. Hájek také hned hřebce obracel, neboť ti rádi po cizích koních kopali i na silnici. Něm. Louky jsou malé, a dobytek musí se stále obraceti, aby nevlezl do škody. Herb. D vraceti se, otáčeti se nazpět. Pohřební vůz obracel, fiakři obraceli. Ner. D (koho, co) dávati někomu n. něčemu jiný, nový směr (hmotně i duševně). Trhal stromy jako třtiny, obracel řeky kam chtěl a měnil pláně v močály. Vrch. Řeka ze směru jihovýchodního obrací vlny své na jih. Jir. Přerušil mu Prokop hovor, ku zpáteční cestě lesem obraceje kroky svoje. Vrch. Chaloupky tiché, buďte požehnány: Hle národ poutník k vám svůj krok obrací. Šolc. [Leknín] z bažin k nebi obrací své listy. Čech. Proč rychle z okna ven se kloní a obrací v ty strany ucho svoje? Heyd. Bledý [kněz] obracel své oči k nebesům. Jir. Děti obracely zraky své k nebesům. Něm. Nejhlavnější pozornost na se obracela mladá, krásná ženština upoutávala. Choch. Hlavní stan obracel zřetel nejen na nepřítele vnějšího, ale i na záškodníka vnitřního všímal si, pozoroval. Mach. Nemohli lidé pro to velké dření myšlénky jinam obracet dávati jim jiný směr. Svět. Strávil jeden misionář mezi divochy celý svůj věk, obraceje svěřence své na křesťanskou víru. Šmil. Učiní se misionářem a půjde obracet pohany na víru křesťanskou. Kal. D počínati hovor, řeč o něčem jiném, zaváděti řeč na jiné thema. Máriina ramena se otřásla ošklivostí a hned obracela hovor. Jir. „Ostatně je na polích po největším chvatu“, obracel zeman vida, že by byl syn s to učiniti k slovům svým. Svět. „Bůh ví, jak ty tomu rozumíš!“ obracel Beneš a počal mluvit o Markétě jako Beatrici. R. Svob. Kanovníci zbledli a začali obraceti, když viděli, jakou bouřku způsobili. Jir. D (co več, nač) proměňovati. Aby se na nás nemrzela, všecko v žert jsme obraceli. Svět. Zcela v dobrotě všecko na žert obracel. Šim. Znal trpkost, která mu každé sousto v pelyněk obrací. Něm. To nebyl hřích obraceti naši zemi v niveč. Jir. [Hospodin] dechem žití vládne, v prach tělo obrací a dechem ničí prach. Slád. Skály a pustiny obraceť v ráj není-liž veliké umění to? Šaf. Obracejí při tom [svíjení] oči v sloup, takže je viděti jenom bělmo. Čech. Čechové měli zvyk zajaté na vojně, jestliže se nevyplatili, obraceti v porobu dělati z nich otroky. Tomek. D (co k čemu) užívati na prospěch něčeho, vynakládati něco na něco. Nikdo neuměl bystřeji obraceti k užitku svému, cokoli naskytovalo se ve přírodě, než Vilém z Pernštejna. Pal. I chudší obyvatelé [Prahy] ku chrámům své jmění obraceli. Lum. Opatrovník všecku svou sílu obracel k opatrování dítek. Šmil. Konšelé mohli obraceti pilnost svou k vlastním záležitostem obecním. Tomek. D obraceti se otáčeti se sem tam, převraceti se, pohybovati sebou sem tam. Obrací se [kuchařka] na svém loži těžce jako kráva ve stáji. R. Svob. Starý pán se jistě v hrobě obrací [že se jeho dcera nevydařila] ještě po smrti se zlobí. Rais. Pepík obrací se v práci jako starý, nespoléhá na nikoho je obratný. Herb. Mívá [vrabec] mnoho dětí jako chudí lidé, a proto má se co obracet, aby je uživil musí se hodně přičiňovat. Herb. [Lokaj se opil]‚ oko je nejisté, jazyk se obrací jen s těží. Ner. Co promluvil, nebylo ani česky ani německy, jazyk se mu již v ústech ani neobracel. Šmil. Všechny [báby] dívaly se za mnou. Teď se ve sterých ústech obracím! věděl jsem mluví o mně, pomlouvají mě. R. Svob. Učil jsem se holičství; ale zanechal jsem toho, neboť se mi obracel žaludek, měl-li jsem mydliti brady dědečků bylo mi špatně. Vach. Ten Literární klub se mi také počíná obracet v žaludku nelíbí se mi. Štech. Stůně jeden z nich [pánů]‚ udeřil se do hlavy, a hned se celý svět obrací na rub je pobouřen, pozdvižen. Prav. D otáčeti se na opačnou stranu. Při odchodu z domu toužebně se obracel a pohlížel k oknu. J. J. Kol. Paní se obrací k odchodu. Lum. V boji třeba spustiti hlahol: „Peko, Peko jde!“ a Turci už se obracejí na útěk utíkají. Hol. Ustávalo kamarádství, až došlo k tomu, že se [přátelé] obraceli zády stranili se. Herb. Štěstí jakoby se k němu nyní zády obracelo nepřálo mu. Mož. D měniti směr, směřovati (hlavně o očích, hlavě a p.). Oči jeho [dítěte] neobracely se po matce. Něm. Oči šedivého Adonisa obracely se v tu samou stranu, kam Gabrieliny hledy zalétaly. Svět. Hlavy všech malých hned se obracely ke kůru. A. Mrš. Tuláci chopili se práce, neznabozi se obraceli na víru. Staš. Klásková: Mlynáři, jste tu? Mlynář, obraceje se po hlase: Jsem. Jir. Dcera jeho dospívala ve sličnou dívku, za kterou se obracely oči mládenců. Herb. Verše ryze umělecké, ale obracející se více k rozumu než k srdci vztahující se. Vrch. D (ke komu, na koho) uchylovati se (o radu, pomoc a p.). Zbožný lid důvěřivě obrací se k Bohu. Heyd. Často se na slečnu obracel se slovy, která mu vkládal do úst vřelejší cit. Svět. Netřeba tobě nabídnutí mého, abysi ve všech potřebách na mne se obracel. Choch. K poesii stále se lidstvo bude obraceti jako k hvězdě pólů bude po ní toužiti. Vrch. D (proti komu, na koho) stavěti se nepřátelsky proti někomu, napadati někoho. Na konci svých zápiskův Pecúch obrací se proti „bludným Bratřím (Jednotě bratrské). Herb. Vztek [drábův] neobracel se na toho, kdo jej zbil. Herb. D Zř. odvraceti se (s odporem). Ta kamenná duše, když má přispěti [půjčit na lék pro dítě], to se necitelně obrací. Tyl. Už teď obrací se šlechetnější část obecenstva s trpkostí od tohoto výjevu. Sob. D měniti se, proměňovati se. V půlnoci, kdy se Kristus Pán narodil, obrací se všecka voda ve víno. Herb. Na kov rozžhavený upadne krůpěj vody chladící, obrací se v páru. Staš. Člověk mroucí uvědomil si, že čas se obrací v nekonečnost. Lum. Oči nemocné obracely se již v sloup a z úst chrčel jí chrapot smrtelný. Šmil. Tak se ten svět porád vobrací a mění. A. Mrš. Dyž se čas vobrací, zkusím dost a dost, starý rány pálej mění se počasí. Nov. Dílo se počíná obraceti k dobru. Vach. Všechno se obrací k lepšímu. Herb. I starší bratr se obrací polepšuje se. Prav.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 891
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 891
|