- obrat, -u m. změna polohy n. směru obrácením, otočením. Tvrdím-li, že každé kalhotky prošoupá, přesvědčí mne [syn] svižným obratem a sehnutím, že jsou dosud v zadu dobré. Stroup. Houpají se [opice] směle na lianách v pitvorných obratech. Čech. [Voják] v ohromné beranici a červeném kabátě běhá před Towerem a při každém obratu divně zadupe. K. Čap. Ustál. sp. Jak se strnisek dnes to fičí! To přišlo přes noc obratem rázem, najednou. Vrch. Se vzácnou ochotou zaslal mi obratem pošty celý svazek opisů. Pek. Pan Artur už asi obratem vrátil, co mu nepatřilo [omylem mu zaslaný dopis]. K. Čap. Na obrat již ruka švarné ženy plášť s ramenou mi snímá posněžený hned. Čech. Komediant Šmíd byl učiněný tvaroh, ale běda, popudil-li se ke hněvu. Na obrat ruky stal se z něho učiněný ďábel. Baar. Ruky obratem byl [Tugomír] pánem hradu. Jir. Vše plochá pláň jest jak obratem dlaně, zde moře smetlo lesy, lidský rod. Vrch. Zast. Koliada slouly u předkřesťanských Slovanů písně v čas letního obratu slunce zpívané slunovratu. ČČM. Těl. otočení o 180° kolem výškové osy těla n. kolem paže. Geom. bod obratu v němž křivka přestává býti vypuklou a stává se vydutou. Lék. umělý odborný výkon, jímž se vadná, zvl. příčná poloha plodu v děloze při porodu upravuje v polohu vhodnou. D Zř. obraty chování, jednání, vystupování. V Paříži se budu vpravovat do spůsobů, do obratů krásného světa. Ritt. D změna, proměna, převrat. V době té nastal i v mém životě důležitý obrat. Arb. Nestalo se na tvrzi nic takého, že by bylo dalo historii tvrze nějaký v podstatě jiný směr, aneb aspoň obrat. Šmil. Když přišla do domu Bělských, vzalo všechno nový obrat změnilo se. R. Svob. Ještě doufá [nemocná žena] v dobrý obrat. Kosm. Přišel po mnohých střídavých obratech štěstí konečně i do Haliče. Ritt. V dobách politických neb sociálních obratů byl by velikánem. Staš. Hud. obrat intervalu přeložení tónu spodního nad vrchní n. naopak, převrat; obrat akordu seskupení tónů základního souzvuku na jiné basové základně; obrat motivu změna intervalů vzestupných na sestupné v témž rozsahu a naopak. D (v řeči) fráze, úsloví, výraz. Každý črt povahopisný, každý obrat mluvy, jakož i nálada a barvitosť celku skutečnosti náležela. Svět. Jest třeba, aby sběratel zapsal pohádky věrně z úst lidu, aby neměnil starých obratů. Vlastiv. Tak staré zájmeno užívá se především v ustálených obratech a spojeních. Hujer. Obraty vzletné skládám na hromadu. Mach. D Obch. úhrn majetkových součástek prošlých podnikem v určitém období. Obrat zboží, peněz a p. Účet. úhrn příjmových a výdajových položek na jistém účtě. Daň z obratu.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 684
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 684
|