- obrati dok. (co čemu, s čeho) odkliditi něco s povrchu něčeho, očistiti povrch od něčeho. Pěkné stromky [jsou polokmeny]‚ pohodlně bez žebříku lze je prořezat, housenky jim obrat i očesat [je]. Baar. D odděliti kousky masa s kosti. Obralť kost do posledního vlákna. Čech. Vypadá gotický ten kostel, jako by byl sestaven z obraných rybích kostí. Mas. D (koho, co oč, zast. z čeho) oloupiti, vyloupiti, připraviti o něco. [Žoldnéři] pana Bohuše z Výprachtic s družinou jeho přepadli a obrali. Ehrenb. Obrali mne [zloději] o vše, nezbylo mi ani vindry. Vach. Lidé vrchního poštmistra sami přepadli poštu, pana kardinála zadrželi a z papírů obrali. Lum. Přiznal se, že se mu zdálo celou noc o loupežníku, který jej do naha obral. Čech. Dobyl [král Jiří] hradu Roudnického, jej obral, zapálil a ztroskotal. Lum. Obral ji o život; nezabil ji, ale zahubil v ní estétku a očistil svůj sen. R. Svob. D Zast. obrati (si) (koho, co) vybrati, zvoliti (si). Bylo o to jednáno, neměl-li by famulus býti z Karolina vyvržen a jiný na jeho místo obrán. Win. Prostředky, jež k tomu obral, byly vhodné. Pal. Posměch si dělala [hraběnka z Valpurky], majíc za to, že si ji toliko byl obral [Valdštýn] pro ukojení své okamžité náruživosti. Pichl. V pracích spisovatelů, již látky vesnické si obrali, ihned jsem pohřešovala onoho živlu [náboženského]. Svět. D obrati si úkol, za úkol (co) rozhodnouti se pro něco, předsevzíti si něco. Musím si obrat nějaký úkol. Svět. „Českoslovinský spolek“ si obral za úkol pěstovati vzájemnosť mezi Čechy a Slovinci. Hol. Obral jsem sobě za úkol života mého jurisprudentii. Choch. D Zř. obrati se zaměstnati se. Kdyby byl pohled Jindrův trval ještě jen půl vteřiny, bylo by se ozvalo Jelenino tvrdé, ale jasné a ledově přívětivé: „Prosím?“, aby se pak, aniž vyčkala nějaké odpovědi, ihned obrala prohlídkou došlé korespondence. Čap. Ch.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 268
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 268
|