- obsluha, -y f. (koho) posluhování, sloužení někomu n. něčemu, posluha. Pořád byla stejně mrštna při obsluze nemocných. Svět. Za byt a obsluhu smluvili jsme [u bytné] 16 zlatých měsíčně. Paleč. Obsluhu paninu má věrná komorná. Něm. Letního času zastávala obsluhu jeho [hostinského] žena a dcera. Něm. D péče, starost o někoho n. něco, zvl. také o nějaké zařízení, aby bylo v dobrém chodu. Na obrok, obsluhu [koní] a pohodlí více vykázáno jest nežli na školu. Dou. Dvacet korců polí a tři krávy dají dvěma lidem nějaké obsluhy! Rais. K její [houfnice] obsluze a ochraně vozu stáli ve fasuňku střelci a pavézníci. Jir. Počítáme k obsluze dvou strojů, t. j. 800 vřeten, 5 osob. Rieg. D osoba, personál někomu posluhující n. něco obsluhující. Miluju mužskou obsluhu [v hostinci]. Ner. Stál tu [stroj] němě jakoby tak byl unaven jako celá jeho obsluha. Čap. Ch. Obsluha [elektrického stroje] nařídí dotyčnou značku, která se pak automaticky vysílá. Slabopr. obz. Voj. obsluha kulometu, děla, balonu, světlometu a pod.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 197
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 197
|