- obvod, -u m. uzavřená čára omezující nějakou plochu, obrys. Obešed skálu přesvědčil jsem se o obsáhlém jejím obvodu. Sab. Dráha dostihů v celém svém obvodu 3 versty měřícím obklopena jest zástupy lidstva. Zl. Praha. S hlavou nakloněnou ku předu letí [vězeň] takřka po obvodu čtverce velkého dvora. Mach. Geom. součet úseček a oblouků uzavřené čáry omezující plochu. Obvod kruhu, trojúhelníku a pod. Fys. uzavřená dráha, po které probíhá nějaký děj; obvod magnetický, proudový a pod. D krajové části, okraj nějakého území. Panský dvůr na obvodu města periferii. Rais. K další hnul se [poutník] pouti po obvodu skal. Vrch. D omezené území tvořící nějaký celek, okrslek, oblast, končina. V celém obvodu jejich [Polabanů] země byli zakládáni hradové Němečtí. Voc. Město samo [Jaroměřice] velikostí obvodu svého vyrovnati se má městu Kouřimskému. Pal. Bouře rozšířily se po celém obvodu Prahy a předměstí. Dyk. Magistrátní úřadníci nesmějí bydleti mimo obvod Prahy. Herrm. Z Asie ti [posli] přišli dálných obvodů končin. Vrch. V světa obvodu se prsten stejný věru nenajde na celém světě. Vrch. Veř. spr. obvod soudní, policejní, konsulární, zdravotní, školní, farní, inundační a j. D vůbec obor nějaké činnosti, působnosti. Práce ty rozšiřovaly obvod citů pravých vlastimilů. Lada N. Kdo o člověku přemýšleti chce, musí držeti se v obvodě zdravého jasného rozumu. Durd. Má [individualita] právo uhájiti si své výluční stanovisko v kterémkoliv poli obvodu lidské činnosti? Vrch.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 328
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 328
|