- obyvatel, -e m. (pl. obyvatelé, gen. obyvatelů i obyvatel) osoba n. tvor vůbec bydlící v jistém místě. Kolem hřbitova rojili se obyvatelé městečka. Jir. Setkal se s novými tehdy obyvateli dvorce. Pfleg. Blaze vám, vy obyvatelé hrobů! Ner. Vedle stálých obyvatelů křovin těch setkáte se s mnohým vzácným ptákem. Thom. Je tu rybí trh, jemuž lapení obyvatelé moře dodávají netušené pestrosti. Ner. D Dial. vesnický nájemník, podruh. Ti [nájemníci] sluli „obyvatelé“ a nežili v nájmu, nýbrž v „podružství“. Jir.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 156
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 156
|