- odchod, -u m. chůze, odejití, vzdálení se s nějakého místa. Odešla z domova klidně a před odchodem s chutí jedla. K. Čap. Fabián vstal s lavice a měl se k odchodu. Šmil. Po tom jsem se zdvihl k odchodu. Šmil. Já jsem na odchodu, Přivitane, a nezůstanu ani hodinu déle pod střechou tvou. Choch. Vypravoval mu o své matce, která před odchodem jeho na Akademii do Prahy zemřela. Lum. Váš přítel se již chystá k odchodu na věčnost. Sab. Eufem. Odchod Dykův z našich řad vyvolá diskusi o Lumír úmrtí. Lum. D vzdálení věci s nějakého místa. Odchod ledů z pražských zdrží ještě nenastal. Lid. l. Rozvodí je jenom polovičatá stanice, řídí odchod výpomocných lokomotiv. Čap. Ch. Pošt. rejstřík odchodu a příchodu telegramů do ciziny a z ciziny. D (odněkud) vystoupení odněkud, zřeknutí se, vzdání se něčeho. Jejím [hereččiným] odchodem ztratíme víc, než se při vší snaze ostatních sil nahraditi dá. Ner. Záminkou provedení [pomsty] byl odchod správcův [ze služby]. Vrba. Veř. spr. odchod z činné služby.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 293
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 293
|