- oddech, -u m. výdech, oddechnutí, oddechování. Maruška mu spokojeně oddechovala na klíně dlouhými oddechy. Vach. Slyšel ty ostré, krátké oddechy její [nemocné]. Baar. Poslouchal pravidelný, dlouhý, zdravý oddech své ženy. V. Mrš. Přen. Vzduch voněl jemnými oddechy květin a stromů. Hál. Naslouchala s hlavou k rameni nachýlenou oddechu lesův a hor. R. Svob. Odevšad se hrnou první oddechy sladkého jara. A. Mrš. Továrna hučela nepříjemně. Za okny třáslo se všechno v oddechu strojů. Mah. Do toho [hluku] vpadá pískot železničářů, prudké oddechy páry. Přít. Plachty jsou nadmuty mírným vánkem, jenž musí být jen oddechem vod, protože na zemi je klidno. Mach. D odpočinek, klid, přestávka v činnosti. Matka je [děti] okřikovala, aby daly babičce pokoj a nechaly jí oddechu. Něm. Jen ustaň v pospěchu, jen popřej málo oddechu. Erb. Pokoj uzavřený v Čáslavi a v Jihlavě 1278 nedal zemi oddechu. Pal. [Vančura] od první knihy bez oddechu zápasí o projev co nejvýraznější. Sez. Po posledním verši druhého čtyřverší je v každém sonetu pravidelný oddech. Vrch. Voj. krátká zastávka při pochodech. Tech. omezení práce n. omezení zatížení stroje, na př. chod naprázdno.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 264
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 264
|