- odebrati se dok. odejíti. Opustil Prahu a odebral se na venek. Pfleg. Ty na Tetín se, paní, odebéřeš. Vrch. Bez groše odebral se na studie do Prahy. V. Mrš. V tomtéž okamžiku zvěstoval šramot, že se společnost chce odebrat. Ner. Shasiv světlo, odebral se na lože. I. Klicp. D odebrati se (na věčnost, na onen svět, k Abrahamu a pod.) eufem. zemříti. Odebral se z tiché fary na věčnost kněz dobrý. Čech. I ona za ním [mužem] k věčnému soudu se odebrala. Kun. Smíří se s nebem, udělá testament; odebere se na pravdu. Rub. V skutku byla jí dcerou pěstujíc ji, až se duše její k Pánu Bohu odebrala. Prav. Odebral se [kníže] k otcům. Hol. Čekají, brzy-li se odeberu k Ahrahamu. Just. Jen dlóho, Pane Bože, neležet a v pokoju se odebrat na onen svět. Mrš. Strouhal se odebral na jiný svět. Pfleg. Za tebou odeberu se [Maria za Kristem]‚ až bude Bohu libo. Zey. Co z ní [dcery] bude, kdybych odtud teď se odebrala? Svět. Druhé [dítě] odebralo se za tři neděle. Rais. Jene můj! jak časně jsi se odebral! Něm. Kdyby to tak bylo možná, lehčej bych se taky odebral. Šlej. „Barbora snad se vám už odebrala,“ pravil krajánek. M. Jahn. Hoří-li oheň v rošti na jedné straně, brzy někdo z domu se odebere. Lum. Starý vrátný dávno se odebral na hřbitov do Košíř. Pfleg.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 457
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 457
|