- odkaz, -u m. odkázání nějaké věci n. peněžité částky poslední vůlí; věc takto odkázaná, věnování, legát. [Kšaft] neobsahoval žádných odkazův ni služebnictvu, ni ústavům veřejným. Svět. Do pokladnice místní školní rady plynou dary a odkazy (legáty) k věcným potřebám školním učiněné. Služ. min. škol. Ku povznesení národa jest i velkolepý jeho [Hlávkův] odkaz. Jir. Literární cena z odkazu Jana Novotného. Herrm. Dědictví, jež Černohorci obdrželi od junáckých dědů v odkaz: handžár a gusle. Hol. Nám [lidem] v odkaz dala [Hesperis] sladkou lyru svoji. Vrch. Práv. nařízení (zprav. v posledním pořízení), kterým zůstavitel poskytuje někomu z pozůstalosti nějakou věc n. jiný majetkový prospěch, legát. D něco na způsob odkazu přecházejícího na potomstvo n. svěřeného, uloženého k vyplnění. Rodná mluvo, ty drahý skvoste, jediný z velkého odkazu dědů. Slád. Poetický odkaz Nerudův řadíme k svým velkým básnickým pokladům zanechané životní dílo. Vrch. Dělat podle odkazu Havlíčkova politiku rozumnou a poctivou. Mas. Lotinčin svatý odkaz bylo mi dopřáno doslovně splniti poslední přání. Podl. D Arch. závěť, poslední vůle. Já na tě budu v posledním odkazu pamatovat. Štěp. Umře bez odkazu. A. Mar. D poukaz, upozornění. [Matka] nechala ho přes hodinu za dveřmi s odkazem, aby si šel služby hledat. Herb. Císař motivuje svou žádost odkazem na neochotu Španělů přispívati na útraty válečné. Pek. Jednoduchými znaménky jsou odkazy [v rejstříku] s ušetřením místa. Kraus. Odkaz [v legendě o Jidáši] na zavraždění posledního Přemyslovce narážka. J. Vlč.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 271
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 271
|