- odstavec, -vce m. oddíl nějakého textu. Dočetl odstavec, položil knížku. Jir. Tento odstavec nám minule konfiskovali. Mach. [Tak nebožtík] v poslední vůli své ve zvláštním odstavci ustanovil. Světozor. D oddíl něčeho vůbec, část. Společnost táhla se [z výletu] jako růženec v malých odstavcích po dvou a po třech. R. Svob. Rozděloval si celou vzdálenost na kratší odstavce. Čap. Ch. Snad může i pro mne začíti nový, lepší odstavec života. Čech. Čas plyne pořád stejně dál, v tom není odstavců ani změny. Ner. Mezi výhní a kovadlinou putují železné pruty v stejných odstavcích času nekonečně sem a tam intervalech. Ner. Potom další odstavec takové události rodinné: slavné zasnoubení článek. Herrm. Poslední odstavec slavnostního programu číslo. Čap. Ch. D Zř. plošina mezi dvěma oddíly schodů, odpočivadlo. Přešli jediný odstavec schodů a již se hospodář zastavil u šedě natřených dveří. Nov. Na prvním odstavci schodů viděl jsem řadu odevřených jizeb. Ner. Muž ji [na schodech] předhonil, a když konečně hlavu pozvedla, spatřila na druhém odstavci stát Heilbronna. Til.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 103
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 103
|