- odstoupiti dok. ustoupiti nazad, stranou, poodejíti. Mimovolně odstoupil o krok dozadu. Havl. Odstoupila stranou, aby v cestě nestála. Zey. Tchýně zbavovala [novorozeně] plenek a odstoupila, aby se Rosenzweig mohl podívat. Vach. Přítel odstoupil několik kroků ode mne. Arb. Všichni odstoupili od okna. Pfleg. Radní pokynul písařům, aby odstoupili do vedlejší komnaty. Tyl. Oleňko, odstup na chvilku… mám s těmito pány něco důležitého vyjednat. Staš. Odstup, zlý duchu! (při zaklínání a p.). A. Mar. Svůdče, odstup od ní [dívky]! Frič. D odejíti z činného života, vzdáti se úřadu, funkce a p. Jedinou záchranou je tu odstoupení do výslužby. Herrm. Vzdejte se svého úřadu a odstupte jako starosta i s celou radou. Staš. Roznemohl se [místodržitel] a odstoupil. Mach. Po několika dnech ministerstvo odstoupilo. Rais. D (od čeho) upustiti od něčeho předsevzatého, zanechati něčeho. Hodlám od státnice odstoupit. Čap. Ch. Není doba na odstoupení od díla, aby se mluvením promarnily čas a síla. Jan. Státní žalobník musil odstoupiti od obžaloby. Arb. Panáček tím uleknutý hned od koupě odstoupil. Hajn. Ona ho miluje, a jest tedy na mně, abych odstoupil zanechal námluv. Sab. Ondřej chtěl odstoupit od svého hlediska ustoupit. Zey. On neodstoupí od daného slibu nezruší ho. Šmil. Obch. práv. odstoupiti od smlouvy zrušiti smlouvu. D (od koho, od čeho, arch. koho, čeho) zříci se, odříci se někoho, něčeho, přestati býti vyznavačem, stoupencem někoho, něčeho. Přísahej, že nikdy neodstoupíš od víry otců svých. J. z Hv. Sklep je plný vězňů, měšťanů, kteří odstoupiti nechtěli odpadnouti od víry. Jir. [Pohané] Boha odstoupili. Suš. Chceš odstoupiti bludů papeženských? Čech. D Arch. odchýliti se. Vyčítá mnichům, žeť odstoupili od původní své řehole. Helf. Kdo odstoupil o vlas od práva, odstoupil od práva celého. Jan. Z mnohých příčin [jsem] od ortografie originálu poněkud odstoupil. Šaf. D (od koho) opustiti někoho, přestati býti pomocníkem, ochráncem, přítelem někoho. Pán bůh od nás neodstoupí. Krás. Ještě nikdy ode mne anděl strážce neodstoupil — až dnes. Rais. V duchu ho [milence] odprošovala, že třebas jen na chvíli od něho odstoupila. Vach. D (komu co) přenechati, odevzdati, postoupiti. Hospodářství odstoupil synovi. Rais. Všecko své dědictví odstoupil bratrovi. Třeb. Aby se soudu uvaroval, nabízel mu dobrovolné odstoupení pozemků. Vrba. Ochotně mi jeden pokojíček [vdova] odstoupila. Tyl. Jak jen možná, že odstoupil [Jeník] milenku? Sab. Práv. zřeknouti se něčeho ve prospěch jiného. D (od koho, od čeho; arch. koho, čeho) vzdáliti se, zmizeti od někoho, od něčeho. Odstoupilo od nás pokušení hříchu. Vrba. Odstupte ode mne, špatné myšlenky! K. Čap. Rozvaha ode mne odstoupila. Šmil. Arch. Všecka zlosť okamžikem ho [tatíčka] odstoupila. Kos. Odstup ode mne, abych se zásluh nemile dotýkal Bůh uchovej! Voc. Odstup to od nás, abychom králi vinu dávali. Chmela.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 593
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 593
|