- odsud (zř. odsuď) adv. odtud, z tohoto místa, s této strany. Jak jsem se v těchto místech octla? Kudy odsud vyváznu? Vlč. „Kde bydlíte?“ — „Není tam odsud daleko,“ odpověděla. Prav. [Bratr můj] jest přijat za správce na Dražíně, dvě hodiny odsud. Krás. Vzít karabáč a vypráskat jich odsuď! Herb. [Jiného si nepřála,] než aby před ní odsud neodešel [manžel] s tohoto světa. Svět. Kočí šlehnul do koní, ještě jednou „dobrou noc!“ odtud i odsud a kočár unášel slečnu Amalii s oné i s těto strany, obapolně. Kosm. Udržoval jsem mezi námi dlouhá léta mír. Bůh ví, co mne to stálo Ale odsud až potud všecko má své meze. Podl. [Šimáčková muži:] „Ono je odsud až podsud.“ J. Šír. D Poněk. zast. z té doby, od toho času. Obrazy, které odsud [z minulosti] kouzlí [Leconte de Lisle]‚ jsou velkolepé. Vrch. Nezměrné jsou doby odsud nazpět, jichž průběhem pranárod se rozlišil v národy půldruha dílu světa od dnešní doby. Peisk. D Zast. proto, z této příčiny. To je kolísání [programu Palackého]‚ a odsud kolísání staročeského programu politického i kulturního. Mas.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 116
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 116
|