- opasek, -sku m. část mužského oděvu, široký pás nošený kolem těla v bocích, prostý nebo všelijak zdobený, dříve užívaný též k uschování peněz. Muži opásáni opasky s blýskavými mosaznými prackami hnali se na pltě. A. Mrš. Veze otci opasek utkaný z červeného hedvábí. Osv. Měli [kozáci] na sobě kožichy a kolem boků povříslové opasky. Třeb. [Strach] cítí hoch před silným mužem, který naň odpíná opasek. Vach. Kukla vytahoval z opasku krejcary. Nov. Odepjav velký opasek, vysázel umluvenou sumu. Jir. Solventnost dlužníka nezvýšíme, jestliže mu ještě utáhneme opasek zmenšíme zdroje příjmu. Přít. Tech. obtočení lana nebo řetězu okolo zboží při nakládání neb vykládání. Voj. pás, na nějž se zavěšuje pobočná zbraň mužstva. Zool. na těle dospělé žížaly zduřelá část pokožky, z které se vylučuje hlen tuhnoucí na vzduchu v prstence.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 187
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 187
|