• optika, -y f. fys. nauka o světle; optická část přístroje n. stroje (čočky, hranoly a pod.); souhrn vlastností optického skla, čoček o pod. D schopnost nazírání, posuzování. Jeho [Nezvalova] optika je v této studii časné mladosti nesrovnatelně složitější než i nadprůměrný rozhled sebevyspělejšího dítěte. Sez. Každé umění se absolutností své optiky ocítá v nejtěsnější blízkosti náboženství. Panor. Jejich [nakladatelů] programová slabost je neuchránila před skreslenou optikou kamarádského pařížsko-pražského souručenství. Přít.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 80 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 80