- orati ned. (praes. ořu n. orám, 3. pl. ořou n. orají) pluhem rozrývati půdu, obraceti ji a droliti, aby se připravila k setbě n. sázení. Lidé pole orali, zasévali, a kdo žíti bude, nikdo nevěděl. Třeb. Po polích už sedláci orali. V. Mrš. Na sv. Řehoře lenoch sedlák, který neoře. Pořek. Rozluští-li někdo úlohu cizí pomocí, říkáme tomu až podnes: Orati jalovičkou cizí. Zl. Praha. Měl celý lán pod osmdesát jiter půdy. Z těch asi čtyřicet oral, dvacet sekal, na čtyřech pásl obdělával. Baar. Přen. Dnes poklidně juž svoji brázdu ořu prožívám život. Vrch. Měl na čele několik charakteristických vrásek — Takových, jaké jen práce a starost společně ořou na lidském čele. Baar. D rozhrnovati, rozhrabovati. Prsty oral ve své šedé bradě. Jir. Lhoták před ním pracoval lokty a bokem rozháněl, oral uličku, kterou se hoch za ním prodíral. Jir. Skočí každý ke svému stolu a tváří se, jakoby ve svých aktech oral již dvě hodiny probíral se. Herrm. D (kým, s kým) lid. libovolně s někým nakládati n. někým vládnouti, zvl. špatně zacházeti. Strkali mne do nejhorší služby a orali se mnou zle. Lang. Sem plnoletý, orať sebou nedám. M. Jahn. Se mnú žádnej orat nebude! Herb. Orala mnou [žena]‚ nic nesmělo jíti po mém. Lier. D (co) bás. letem, plavbou, jízdou, chůzí raziti si po něčem cestu, brázditi něco. Ani labuť, ani luna oblaky neoře. Mácha. Koráb vlny oře. Heyd. Mnohá loď tvé [moře] vlny křížem oře. Klášt.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 307
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 307
|