• ordinace (vysl. -dy-), -e f. lékařské vyšetření a ošetření nemocného konané v stanovené době v lékařově místnosti. Dlouho chodil kolem vrat, srovnávaje čas k ordinaci určený se svými hodinkami. Čap. Ch. Nezaplatil za ordinaci. Svob. D místnost, v níž lékař ordinuje. Jednou ke mně přijde do ordinace takový divný človíček. K. Čap. V jeho [lékařově] ordinaci málo vystřídalo se návštěv. V. Mrš. D Círk. (katol.) kněžské svěcení; (evang.) svěcení na duchovního. D Zast. řád, výnos, rozkaz. Připomínáme ordinaci Poznaňskou z roku 1733. E. Jel.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 72 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 72