- orientace, -e f. schopnost vyhledati světové strany k určení polohy vlastní n. předmětu a vyznati se v krajině. Díky znalosti místa a instinktivní orientaci, jeho druhu lidem vrozené, se nezmýlil [dřevorubec] ve směru. Klost. Mládenec držel v rukou revírní mapu, aby se ujistil správností orientace. Vrba. Zatemnění má v noci znemožnit letci orientaci. Pouč. let. Voj. orientace v terénu. D poloha předmětu vzhledem k stranám světovým. V hrobech skythosarmatských shledáváme orientaci na sever. Nied. Bot. postavení části květu v diagramu vzhledem k mediáně; postavení vedlejších os vegetativních n. květonosných vzhledem k mediáně, jež půlí list (listen) a jde zároveň hlavní osou. D řízení něčeho do jisté polohy, jistým směrem. Orientace do polohy ortho. Vot. D směr politického, kulturního, náboženského a p. přesvědčení, příslušnosti; usměrnění. To mělo přivodit novou orientaci církevní politiky v Čechách. Vach. Porážky Srbů a Černohorců zesílily mezi Chorváty a Slovinci orientaci chorvátskou. Mas. Pamatuji dobře, jak působily takovéto antologie na myšlenkovou a citovou orientaci mladých lidí. Lum. Již Šafařík vystihl bystře organickou vadu české literatury: zlomkovitost, přerušovanost, nedostatek vnitřní orientace a uvědomělé zákonnosti. Šal. S počátku Rudolfovy vlády trvá nejistota, avšak později se množí známky kalvínské orientace. Vlastiv. D obeznámení v něčem, vpravení se do něčeho. Orientaci poslouží novější encyklopaedické práce. Čes. pol. Prvním cílem vědy je orientace v nepřehledné spoustě jevů. Chalup. I jinak ukazuje pan dr. X. malou orientaci ve výrocích svého listu. Mach.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 191
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 191
|