- osobnost, -i f. souhrn vlastností typických pro osobu, obyč. po stránce duševní, svéráznost osoby, individualita. Podstatným znakem individualismu je, že dává lidem víru v sebe, ve vyšší účel jejich osoby, že z této osoby vytváří osobnost, úsobu. Šal. Nikdo [před Dantem] s takým důrazem nehájil svou básnickou osobnost. Vrch. Snad se mně podaří, abych se o jeho osobnosti dověděl více. Staš. Měl Náprstek cosi sokratického, osobnost jeho měla zvláštní kouzlo a slovo jeho zvláštní jiskru. Zey. Soudní reportéři tomu říkali „kouzlo osobnosti“ a velmi správně tím zachytili neodolatelný účinek jeho [dr. Ryby] na porotu. Čap. Ch. Filos. to, co stojí za všemi vyššími, zvl. intelektuálními, citovými a volními, mravními projevy člověka jako jejich vlastní jednotný základ. D souhrn fysických vlastností, fysická podstata osoby, vzhled, vzezření. Nikdo se nepamatuje na jeho osobnost. Byl prý to mladý muž bledé tváře, vážného zevnějšku. Pfleg. Co do osobnosti byla stařena prostředně veliká. Nov. Nabyvši přesvědčení, že neuloví dcera osobností svou žádného ženicha, musila jí ho opatřit jiným spůsobem. Svět. „Dovolte, abych rytířské povinnosti vůči vaší osobě převzal sám!“ řekl důstojně a trhl při tom celou svou osobností tělem. Čap. Ch. D osoba zastávající jistý úřad, úlohu, funkci, obyč. významnou, ve společnosti. Jistá vysoce postavená osobnost se o něm vyjádřila, že člověk vlastně nikdy neví, na čem jest v rozhovoru s ním. Mach. Sotva že Doubenus pomohl učitele položit do rakve, už ho volali k jiné důležité osobnosti Padolské: konšel Mitýska se roznemohl. Jir. Když Antoš sesílil, postoupil na statku za pacholka. Tím se stal váženou osobností pro celou ves. Svět. D osoba, jedinec bez rozdílu pohlaví, člověk. Druhá naprosto neurčitá osobnost jest v Hájkově vypravování žena jednoho z Lučanů. Zey. Bylo tu několik tak zajímavých osobností, že byly vítanou náhradou za celé řady všedenních tlachavých besedníků. Tyl. Pro Františku jsem již také málo vábnou osobností. Šmil. Mnozí vědí dobře, že srdce jejich žádného pravého citu více schopno není, a upoutají přece vždy zase nové osobnosti v milostné poměry. Ner. D vlastnost, že někdo n. něco je osobou; platnost osoby. Registrovaným politickým stranám by byla přiznána plná právní osobnost ve všech směrech. Přít. Právo to [moderní] pojímá stát za samostatnou osobnost. t. zv. osobnost právnickou (specielně za t. zv. veřejnoprávní korporaci). Čes. pol. D osobnosti pl. osobní výtky. [Při komisich] naslouchal Jestřáb s rozkoší zlobným výbuchům obou sousedů a prudké, až do osobností zabíhající šarvátce advokátů. Čech. [Z Heydukových nepřátel] zvláště jeden proti mladým horujícím nebeborcům příkře, ba až do osobností zabíhaje vystupoval. Lit. l. Podobné řeči a hádky trvaly také ve dnech následujících, až se konečně octly v osobnostech příkrých mezi biskupem Litomyšlským a pány. Pal.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 353
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 353
|