- osud, -u m. nadosobní síla, které všechno neodvratně podléhá a kterou člověk nemůže překonat svou vůlí, fatum. Svět nepřevalíš, moře nevypiješ a osud nepřemůžeš. Rub. [Lidstvo] je stádo obětí zápasící marně s osudem krutým, nezměnitelným a ironickým. Kar. Počal jsem se důkladně rváti s osudem. Rais. Rány osudu začaly na Benešův dům dopadat. Herb. Jisté a pevné jsou osudu kroky, co se má státi, stane se. Erb. Divná hra osudu. Hál. Sok můj byl hříčkou osudu. Frič. Tragedie života, bez jaké jsou jenom nejvzácnější vyvolenci osudu šťastní lidé. Čap. Ch. Osud znova ho chce zkoušeti. Šmil. Mělať jen jediného blaha na světě: svého manžela, a toho jí osud odňal. Sab. Setkáš se s postavami [žebráků], které jako by osud sám byl ti postavil v cestu co vyzvání. Ner. Nechť propadne osudu, jehož hoden jest. Šmil. Postavili jej do nejtemnějšího kouta tiskárny a ponechali jej osudu nevšímali si ho. Čap. Ch. D osud (obyč. pl. osudy) životní poměry, okolnosti, nenadálé n. vůbec nahodilé příběhy, události, běh, úděl, poslání, určení. Spát nemohli [uvěznění] a tož si vyprávěli své osudy. Vrch. Přemýšlel o budoucích osudech toho chudého děcka. Pfleg. Od více než tisíciletí stáli Moravané a Čechové věrně spolu ve všech proměnách osudův. Pal. Téměř všecky ty hlavy přítomny byly, kteréž rozhodovaly osud národu. Pal. Každý zná z historie osudy církve v Čechách. Havl. Nemyslil jsem nikdy, vydati Puškina ve zvláštním díle, dobře znaje osudy nejedněch sebraných spisův. Bendl. Nejsmutnější osud, jaký stihnouti může dobrou knihu, jest mlčení. V. Mrš. D budoucí život jednotlivcův, budoucnost. [Knedlhansová kartám:] „Ptám se vás na osud Nanynky Kulichovic a na jejího nastávajícího, neklamte a nelžete.“ Herrm. Přišel okamžik, že kladu osud svůj do vaší ruky. Zey. Než opět do Prahy přijel, rozhodl se tam jeho osud. Šmil. Dívky o štědrém dnu spatří v díře, v ledu na vodě vysekané, svůj osud. Tille. Troufala si již sama býti paní svého osudu býti samostatná. Šmil. D neštěstí, pohroma, kletba, trápení. Pamatuji se rád na ty chvíle, dokud nás oba nepotkal osud ztrátou otců. Pfleg. Jest [Svobodová] básnířkou lásky, ale láska ta je všude osudem, utrpením, břemenem, kletbou. Šal. Opravdová kritika byla vždy ne zaměstnáním, nýbrž osudem. Šal. To nemáte ponětí, jaký je to s nima [studenty] osud. Šim. Jen líce jinoch bez vrásků měl posud a s nepořádným, řídkým vousem osud. Svob. Mnozí z nich [zatčených českých pánů] byli sobě vědomi, že neujdou osudu. Herb. Mistr neměl uslyšeti nejmilejšího díla svého. Nejtrpčí osud mu to překazil (smrt). Šmil. My skončili hru [prvního dramatu Tylova] s dosti hlučným applausem, ale před osudem v mých kamnech ji to přece nezachránilo před spálením. Tyl.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 651
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 651
|