- otvor, -u m. prostor vyhloubený skrze něco n. v něčem, díra, vyhloubenina. Pan Brych se postavil nad otvorem, kudy vedl žebříček do nitra baggru. K. Čap. Zarachotila podlaha, objevil se v ní otvor, a z něho vystupovala hlava. J. J. Kol. Otvory v komínech byly nadobro ucpány. Třeb. Vytáhl břevno ze zdi a vrazil je napříč do protějšího otvoru ve zdi. Jir. [Žemla] hledal klíčový otvor. Herrm. Ve dveřním otvoru objevila se hlava starce. Čap. Ch. [Balvan] odkryl černý otvor, kterým dospělý člověk skrčeně mohl prolézti. Jir. Hrob na mne otvírá svůj studený otvor. Klicp. Shasla všechna světla v domech. Černé zející otvory zůstaly v obličejích domů. Maj. Otvory pro oči byly malé. R. Svob. Mluviliť [kněží] k lidu přímo ústním otvorem dutých soch. Čech. [Polští židé] jsou horší než kolčava a než krysa pižmová; stříkajíť ze všech kožních otvorů. Ner. Bot. otvor klový malý otvůrek mezi obaly vajíčka rostlinného, kudy nejčastěji vniká láčka pylová. Anat. otvor hrtanový, jícnový.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 395
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 395
|