- ovce, -e f. (pl. gen. ovcí, zast. ovec) ssavec přežvýkavý s hustou srstí, obyč. chovaný v horách n. na usedlostech s velkými pastvinami. V okrouhlině vyháněl pastýř stádo ovcí kolem hřbitova. Třeb. Pásl několik koz a ovcí po lesnatých vrchách. Něm. Jedna ovce prašivá celé stádo nakazí. Čel. Nemohl si pomoci, poddal se mu jako ovce svému pastýři. Prav. „Vida,“ řekl si, „jak se rozplývá [má žena], jako ovce, když je hlazena řezníkem.“ Vach. Lid na tomto stupni jedná jako stádo ovec bez rozvahy. Klác. [Žena] chodila s ním všude v páru jako ovce za beranem. Baar. Nechali [lidé] do sebe mlátit jako ovce. K. Čap. Chodí sám v polích jako bludná ovce bez cíle, bezradně. Jir. Chodíš jako ztracená ovce po domě. Preis. Zool. ovce rod ssavců sudoprstých z čeledi Ovidae, Ovis, ovce domácí, divoká; ovce kožešinová, vlnařská. D ovce a vlk hra pro libovolný počet hráčů, kteří vytvoří kolo. D příslušník církve Kristovy, křesťan, věřící. [Bůh k lidem:] Hřešily jste, moje ovce bílé! Svob. Přivésti zbloudilou ovci na pravou dráhu hříšného člověka. Svět. Pastýřem On [Kristus] dobrým sluje, ztracené své ovce hledá. Kul. Moravské ovce myslily, že musí jít za svými berany věřící. Mach. D pokorný, mírný, trpělivý, dobrácký člověk. Matka je učiněná dobrota, Jan pravá ovce. Prav. Spílal sobě, že se oženil s takovou „ovcí“, jak ženu svou nazýval. Podl. Naše publikum je pravá ovce; člověk může s ním dělati, co mu napadne. Tyl. D nadávka n. přezdívka. [Hadař:] Jsem já ale pitomá ovce! Mor. „Troubo, pitomé jehně — nečesaná ovce —.“ Hum. kal. [Pekař] dokazuje cenné služby, které konala české věci domácí šlechta, a tím jaksi bere v ochranu další černou ovci našich dějin. Brázda. Okresní hejtman vyjadřoval se, že by byl v celku s občanstvem spokojen až na jednu prašivou ovci. Švan.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 344
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 344
|