- ozvati se dok. projeviti se zvukem, zazníti. Pes, který se ozval, ihned utichl. Jir. Venku se ozval městský zvon. Prav. Celé pole ozve se smíchem. Baar. Síní ozvaly se kroky jemné. Čech. D promluviti, dáti o sobě vědět, přihlásiti se na zavolání a pod. „Ale jak potom, babičko, když připluje [proutek] k stavidlu, nebude moci dále?“ ozval se Vilém. Něm. „Toť po křesťansku jednáno,“ ozval se farář. Šmil. „Adame kde jsi?“ zvolal Hospodin, a teprve na třetí jeho zvolání ozval se Adam. Hol. Dřív mi psávala, ale teď se už po deset let neozvala. Baar. Zaklepal jsem na zamčené dvéře přítelova bytu. Nikdo se neozval. Arb. Kdo z vás odvahy má dosti, by se pustil se mnou v půtku, ozvi se a přistup blíže. Staš. Zavolal [kočku] jejím jménem, na kteréž se vždycky ozvala. Čap. Ch. D ukázati se, projeviti se, vyskytnouti se. Nechce [Hurda] popuzovat syna proti otci, ať se v hochovi ozve hurdovská krev, ať se v něm ozve rodová láska tady k těm lánům. Jah. Někdy se v něm [strýci] i mentor ozval: dával synovcům napomenutí. Jir. Žaludek se mu ozval, jako vždycky po ránu. Jir. Jaro se ozvalo ve prsou. Ner. Jsi mladá a krásná! Není možné, aby se už láska nikdy neozvala v srdci tvém! Zey. Tu zas přišel den, a milá pošta se ozvala balíkem všech opozděných novin. Mach. Také mrazy se už ozvaly. Rais. Jméno její [vesnice] neozvalo se nikdy v dějinách minulosti naší. Zel. I žalozpěvy na smrt Máchovu složené v časopisech se ozvaly. Sab. D (komu, proti komu, čemu) projeviti nesouhlas, nelibost, odpor. Byl sláb, nedovedl se ozvat, nemohl se bránit. Hlad. Petr Dorotčin se mu [rychtáři] ozval a Halar s ním, že je rychtář tímto vězením stížil neprávem. Jir. I smrtí potrestali toho, kdož se odvážil ozvati se proti novému světci. Jir. Také v Turecku nejprv ozvali se proti kouření muftiové. Ner. D (oč) projeviti důtklivou žádost. Vít se ozval o jiné obydlí. Prav. My Čechové jsme se první o to [opravu v církvi] ozvali. Jir.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 707
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 707
|